Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výstava středověkého umění skrývá poklady

Liberec - /ROZHOVOR/ Důvodem k uspořádání této výstavy je to, že dosud toto území bylo na okraji zájmu, chybí zde základní výzkum. Tohle je první výkop, říká Anna Habánová.

20.10.2016
SDÍLEJ:

ANNA HABÁNOVÁ se Zlatou bulou císaře Karla IV. Foto: ČTK

Výstava liberecké Oblastní galerie Karel IV. na zakázané stezce je jedním z nejzásadnějších počinů na poli výtvarného umění v našem regionu. Už hojně navštívená vernisáž za účasti mnoha významných hostů nejen z církevních a uměleckohistorických kruhů napověděla, že česko-německý projekt tematizující středověké umění mezi Lucemburky a Jagellonci bude mít širší dosah. Jedná se o první takto rozsáhlou výstavu svého druhu na Liberecku. Kurátorka výstavy Anna Habánová se v rozhovoru věnuje okolnostem vzniku výstavy a jejím cenným exponátům, a také tomu, proč výstava stojí za pozornost i širší laické veřejnosti, nejen odborníkům. Doporučuji přijít na čtvrteční a nedělní komentovanou prohlídku. Je to neocenitelná zkušenost slyšet zasvěcené komentáře k vystaveným dílům a hlavně se něco dozvědět o historii kraje, kterou se teprve teď daří postupně odkrývat. Dalším důvodem, proč přijít co nejdříve na tuto výstavu, jsou vzácné knižní malby z doby vlády Václava IV. Budou v Oblastní galerii Liberec k vidění jen do neděle. Světlo by je totiž jinak mohlo nenávratně poničit. Dejme tedy slovo kurátorce Anně Habánové.

Jak je výstava koncipována?

Výstava je řazena chronologicky, začíná v Schatzkammer, klenotnici. Zde jsou vystaveny předměty, které kromě toho, že mají vysokou finanční hodnotu, mají samozřejmě i duchovní přesah. Výstava je de facto zakotvena v uměle vytvořeném území, protože liberecký kraj je až novodobá záležitost. Nejsou zde artefakty z Českolipska, ale je tady Horní Lužice, důležití zapůjčitelé jsou z Litoměřické diecéze, Horní Lužice, Budyšína a dvou ženských klášterů z Marienthalu a Mariensternu a samozřejmě ze Žitavy, příp. ze soukromých sbírek. Např. důležitý exponát, Sv. Král, byl před rokem 1945 prodán do soukromých rukou a celá sbírka byla restituována a poté rozprodána do světa.

SV. BARBORA, 1430-1450.

Jak se podařilo tuto sochu získat?

Jeden vášnivý soukromý sběratel si řekl, že tato věc vázaná na region tu musí zůstat, a tak ji koupil. Byl velmi rád, že se socha dostane mezi lidi a ochotně ji zapůjčil.

Jaký je poměr exponátů v rámci celého regionu, o kterém výstava vypovídá?

Snažili jsme se dostat na výstavu umělecké předměty, které byly součástí regionu. Více děl je z oblasti Horní Lužice než z dnešního Liberecka. Ale musíme si uvědomit, že jsme teprve na začátku průzkumu v této oblasti. Zejména u nás na severu není jisté, jaká byla umělecká produkce tohoto významného období. Příliš se toho nezachovalo, je možné, že řada věcí byla odvezena za Josefa II. během josefínských reforem. Je např. otázka, proč ty nejlepší věci na výstavě jsou původně z kostela v Sieniawce-Kleinschönau a ne z kostelů na našem území. Kam zmizely? Musely tu být také, ale nejspíš jsou zničené. Nejsou součástí ani těch starších inventářů. Průzkum základních pramenů u některých kostelů teprve začíná. Důvodem k uspořádání této výstavy je to, že dosud toto území bylo na okraji zájmu, chybí zde základní výzkum. Taky ty artefakty byly a jsou v nedobrém stavu, nebyly prostředky na restaurování, mnohé sochy mají na sobě velké nánosy barev, atd. Cílem výstavy kromě představení dosud neviděných děl je také docílit toho, abychom byli schopni na základě uměleckohistorického průzkumu dobře datovat a určit ta díla a poté je restaurovat.

Která díla nebyla nikdy vystavena a návštěvník je zde uvidí poprvé?

V klenotnici je to Jezulátko nově připsané Mistru michelské madony. Původně se myslelo, že je barokní. Je to dáno jeho ošacením. Socha má krásně řezané nohy, pohyblivé ruce asi z důvodu, že byla používána k liturgickým záležitostem. Do toho spadají i procesní kříže, které zde můžeme vidět. Jeden z nich je zapůjčen z kláštera Marienthal. Jedná se o výjimečnou práci, rovněž nově datovanou. Také Sv. Král z Mariensternu, pozdější práce z období doznívání krásného slohu, určená k osobní kontemplaci. Naprosto výjimečná je Zlatá bula, která dosud nikdy neopustila klášter v Marienthalu, Karel IV. zde potvrzuje klášterní privilegia. Z Kleinschönau tady máme naprosto unikátní sochu-torzo sv. Martina. Je to ukázka toho, jak významný tento region byl. Jezdecké sochy se vytvářely až v renesanci, tento příklad je ojedinělou ukázkou té doby. Socha je i příkladem toho, že se najednou ve výtvarném umění objevují i další světci a témata. Mnoho artefaktů neuvidí ani návštěvníci ve zmíněných klášterech, protože nejsou součástí veřejně přístupných expozic. Příkladem je např. Žehnající vzkříšený Kristus z Marienthalu. Výstava vyvolává mnoho dalších otázek, mnoho soch má na sobě více historických vrstev, polychromií, jak se v průběhu doby přemalovávaly a dobrat se původního stavu není jednoduché. Nebo se i stávalo, že už v renesanci sejmuli původní barvy.

Na výstavě vidíme i velkoformátové fotografie, co všechno dokumentují?

Jsou to fotografie Michala Čtveráčka, který nafotil stěžejní místa napříč regionem, takže je tu Frýdlant, kostel ve Vsi s nádherným sanktuářem, kde se uchovávala svátost, zříceniny Karlsfriedu a také jeden kostel v Žitavě, která byla centrem oblasti. Velkou roli zde hrála duchovní správa, celý region byl multikonfesijní. Kostel ve Vsi byl např. pod vlivem míšeňské správy. A samozřejmě nemůže chybět kostel pod hradem Oybin postavený stejnou hutí jako kostel U Apolináře v Praze.

VESPERALE ET MATUTINALE , iluminace.

Je tu i sv. Barbora původně z Grabštejna.

To je socha, na níž je vidět, že jde o import, přeci jen centra té královské hutě byla dál, to si uvědomíme i u některých dalších děl, kde můžeme vidět vliv středisek dobové kultury.

Proč je umělecká produkce na výstavě vymezena Lucemburky a Jagellonci?

Souvisí to zase s tím, že výzkum tohoto období je na úplném začátku a my potřebujeme nejdřív ten materiál odborně zpracovat, proto také zatím chybí katalog, publikace, která by tohle dokázala patřičně zhodnotit. Na to si musíme ještě počkat.

Jak je na tom německá strana?

Němci jsou na tom výrazně lépe, protože ty artefakty mají ve stálých sbírkách a mají tam zejména funkční kláštery, které se kontinuálně starají o své dědictví. S našimi duchovními jsme hovořili o té situaci a shodli jsme se, že tady nebyly ty staré řády, jako třeba benediktini. Proto těch věcí je u nás méně a ve stavu ne příliš zachovalém.

Jak vlastně vznikala idea takto náročné výstavy?

O výstavě jsme začali uvažovat před dvěma lety. Zpracovat sakrální umění v regionu, který má pravděpodobně zdaleka nejmíň farníků v okolí, je celkem těžké. Vyvstala tady potřeba odborného zhodnocení sakrálního umění, na což musí být tým lidí napříč institucemi a státy. Takže se na průzkumu a výstavě podílí Národní památkový ústav, Marius Winzeler, dříve z muzea z Žitavy, teď z Národní galerie, atd. Nezapomeňme, že u nás v kraji nikdy žádná výstava středověku nebyla. Zatím na výstavu nechodí tolik lidí, jak bych si představovala vzhledem k významu výstavy a unikátům, které jsou zde vystavené. Samozřejmě, že výstava souvisí s výročím Karla IV. a je dobré propojit nutnost odborného zpracování s významným výročím.

Zatím jsme mluvili o sochách, co malířství?

Jsou zde zdokumentovány odkryté fresky v Kuřivodech. Kuřivody měly jako jeden z mála kostelů vlastního faráře, a tím pádem tam byly pravidelné mše a my víme, že na ně dokonce z Bezdězu chodil Karel IV. Tím pádem viděl ty nástěnné malby s archandělem Michaelem a vážiče duší, čerta a dobrou duši. Průzkum dokázal další starší vrstvy maleb. Je to klasická lineární malba, jaké známe ze 14. století. Samozřejmě může někdo namítnout, proč zde chybí deska z Letařovic nebo jiné záležitosti, ale nám šlo o to, že tento projekt by měl iniciovat další debatu a další výzkum. Nechtěli jsme jít před rok 1350, jinak bychom tam museli mít zahrnutou johanitskou komendu v Českém Dubu, museli bychom také zahrnout Jablonné v Podještědí, ale to přesahuje rámec této výstavy a lze to zpracovat odborně v mnohem větším týmu lidí. A sehnat peníze na restaurování. Výstava by se ale rozrostla do obrovských rozměrů, ale myslím si, že tahle výstava ukazuje na svém prostoru absolutní maximum.

Zaznělo tady, že se výrazně měnila datace…

Sama jsem měnila většinu původních popisek. Je to na základě toho, že když vidíte ty artefakty pohromadě, najednou vám dojdou podobnosti a rozdíly, díla sama se „prozradí", ta datace, i když přibližná, se určuje mnohem lépe. Najednou ta komparace mění náhled. Jinak doporučuji zaměřit se na detaily. Některé řezby, např. vlnitých dlouhých ženských vlasů, jsou nádherné. Ohromnou radost mám např. z půjčené Piety ze Špitálku ve Frýdlantu. Její stav není vůbec ideální, je na ní vidět, že je ohořelá. Opět čeká na restaurování, které teprve může odhalit další věci. Ve čtvrtek od 10:30 a od 17 hodin tady bude komentovat výstavu Jana Šubrtová, která se zaměří právě na restaurování. V neděli by tady měla být Helena Dáňová v 15 hodin, která povede komentovanou prohlídku.

Většina děl na výstavě zasluhuje velkou pozornost, proto by si zájemci o středověké umění neměli nechat ujít pouze do neděle vystavené kolorované a zlacené iluminace vystavených misálů s námětem Svaté Trojice a Zvěstování.

Autor: Luděk Lukuvka

20.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Peníze. Ilustrační fotografie.

ANKETA: Měla by existovat možnost posílat část sociálního pojištění na rodiče?

Lékař. Ilustrační foto.

ANKETA: Měla by příští vláda umožnit zdravotní nadstandardy?

Lékárníci se připojili ke středeční stávce lékařů

Ke středeční stávce praktických lékařů se připojili také magistři, sice jen krátce, ale byli jednotní.

ANKETA: Měli by otcové povinně čerpat část rodičovské dovolené?

Liberecký kraj - Dvacet zásadních otázek položil Deník hlavním volebním tvářím devíti stran v Libereckém kraji. Jejich odpovědi vám mohou pomoci při rozhodování, koho budete volit. Sami si také můžete v naši anketě postupně odpovědět na všechny tyto otázky. 

Za rvačku dostali až devět let. Výši trestu ovlivnila nezvyklá brutalita útoku

Liberec, Česká Lípa – Liberecký krajský soud ve středu 18. října vynesl rozsudek v kauze brutálního napadení v českolipském baru Hong-Kong, k němuž došlo už před třemi lety.

Euro není otázka, jestli ano nebo ne, ale kdy, řekl Marek Pieter

Liberecký kraj – Lídr kandidátky STAN v Libereckém kraji odpovídal on-line na otázky čtenářů ve středu 18. října.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení