První ročník open air festivalu Folková pasáž lákal také na stálici folkové scény Wabiho Daňka. Ten zahrál společně s kytaristkou Milošem Dvořáčkem hodinový koncert plný vlastních hitů, ale i písniček, které pro něj složili jiní písničkáři.

Hned jak vstoupil na pódium, pobavil publikum vtipnou hláškou a bez dlouhého ladění začal hned hrát a zpívat. Co Standa Wabi Daněk chystá, jaké byly jeho začátky a kdo ho učil zpívat a hrát na kytaru, prozradil v našem rozhovoru.

Pamatujete si, kdy jste hrál naposledy na Liberecku?
Já hraji na Liberecku skoro furt. Opravdu hodně často. Ale v Liberci samotném už jsem nehrál ani nepamatuji. Myslím, že poslední hraní na Liberecku bylo na zámku Sychrov.

Potěší vás zájem mladé generace, když si i mladí lidé s vámi zpívají i méně známé písničky?
A kdo by byl kvůli tomu naštvanej, prosím vás. Jasně, že jsem rád. Nejsem tady na světě zbytečně. Lidi člověka nabíjejí.

Měl jste učitele zpěvu a kytaru?
Mým vzorem byl samozřejmě tatínek. Byl skvělý kytarista. Něco jsem se naučil od něj, něco odvodil sám. A nakonec jsem na stará kolena studoval i zpěv na Ježkárně u pana profesora Rybičky.

Vzpomenete si ještě na svůj první koncert?
No, úplně první si nepamatuji. Ale první na volný noze, první profesionální, na ten si vzpomínám. Bylo to v Brně ve vysokoškolském klubu zemědělské univerzity.

Užíváte si ještě koncerty, nebo už je to pro vás někdy únavné? Přece jenom jste na hudební scéně už nějakou dobu.
Já bych … ale to neříkejte pořadatelům … Hrál bych i zadarmo, protože mě to neskutečně baví. Lidé mě přímo nabíjejí energií.

Zhruba před dvěma lety jste vydal novou desku, chystáte další?
Většinou je to tak, že jakmile se vydá deska, muzikant plánuje hned další. U mě jsou ty pauzy hodně dlouhé. Takže si moji příznivci musí počkat.

Vaše nejznámější písnička je Rosa na kolejích, neomrzela vás už za ty roky? Publikum na ní vždy čeká.
Baví. Věřte nebo ne, baví. Když je písnička dobrá, tak neomrzí.