Předchozí
1 z 4
Další

Josef ČernýZdroj: archiv Josefa Černého

Jeho tmavý knír, černé oči rámované hustým obočím korunuje zlatá přilba. V bělostné historické uniformě hasičů mu posezení za volantem automobilové stříkačky Praga model L závidí nejen chlapi. „Předal mi ji Ingo Schmidt, když šel do penze. Opatrujeme ji jako oko v hlavě. Je jí sto dva let,“ popisuje pýchu jabloneckých profesionálních hasičů Josef. Pragovku dokonce vystavovali v Praze na Letné u příležitosti oslav republiky. Takové momenty jsou ale za odměnu.

Josef ČernýZdroj: archiv Josefa Černého

Hasičina je velmi tvrdá práce. Rozhodně to ví i jeho rodina. Ze 4 dětí jsou 3 u dobrovolných hasičů a namířeno tam bude mít určitě nejedno ze šesti vnoučat. „Přitáhnout děti je ale čím dál složitější. Nejlepší je, když mají příklad v rodičích,“ míní Josef Černý. V Proseči byla řada spolků, dnes už zůstali jen hasiči. Dělají pro veřejnost dětský den, mikulášskou, čarodějnice a další akce. „Dříve nás bylo sedmdesát, dnes registrovaných 34, ale ne všichni jsou plně aktivní,“ posteskl si.

Josef ČernýZdroj: archiv Josefa Černého

K hasičům chtěl jít už po vojně, ale tehdy jej z práce nepustili. Ve svém domovském sboru dobrovolných hasičů byl velitelem sboru, strojníkem, pomáhal s mládeží a byl s kolegy u všeho dění v obci. K profesionálům se dostal až v roce 1991 a sloužil dvacet let. 1. 2. 2012 odešel do penze, ale vlastně jen papírově. O Pragu se stará s láskou dál a pomáhá kolegům kteří se o ní dnes starají.

Josef ČernýZdroj: archiv Josefa Černého

Od mládí jezdil na motorkách. „Mám je rád od dětství. Nejmilejší mu je ČZ 150 C.,“ prozradil další lásku hasič ve výslužbě. Cítí zájem o hasičinu? „O záchranářinu jo. Přeci každý nemůže být bankéř nebo manažer. Řemeslo netáhne, ale být záchranář! To je pojem,“ vysvětlil Josef Černý.