René Mašín z Jablonecka lezl všude po světě, teď velí všem horským záchranářům

Zdroj: archiv Reného Mašína

Renda Mašín se narodil 25. února 1968 v Jablonci nad Nisou. Zajímavé datum v pohnutém roce. Jeho první vzpomínka na Jizerské nebo vlastně asi jakékoliv české hory je ze 4 let, kdy ho rodiče vzali na přehradu Souš. Svým způsobem byl Horské službě předurčen. Jeho strýc sloužil v Rokytnici nad Jizerou, takže když byl na prázdninách u babičky, trávil je právě se strýcem po kopcích a často na lyžích. Navíc jeho prastrýc kdysi zakládal Horskou službu v Krkonoších. S rodiči byl v Jizerkách jako doma, takže není divu, že ho celá tahle kombinace přivedla k lyžování a horolezectví. Lézt začínal s kamarády jako spousta českých horolezců na pískovcích v Českém ráji, v Tatrách a když se otevřeli hranice, i v Alpách. Už ve svých 19 letech například zdolal v Pamíru Pik Skalistý s výškou 5560 metrů. Od té doby leze všude po světě. Párkrát v životě se už dostal i do Himalájí. Za doposud největší zážitek považuje zhruba měsíc a půl strávený v oblasti Gašerbrumu a K2.

Zdroj: ČTK / ČTK

V Jablonci v osmdesátkách vystudoval stavební průmyslovku a už v 18 letech si podal přihlášku k Horské službě. Přelom 80. a 90. let ho zastihl na vojně. Nejdřív na náhradní, kdy na dráze opravoval koleje a pak na té horolezecké v Dukle Liberec. Pracovní kariéru zahájil už v roce 1988, kdy díky svému vztahu k výškám začal dělat výškové stavební práce. U stavbařů se v 90. letech pohyboval častěji. Mimo jiné prodával stavební materiál. Čím dál víc se ale realizoval na horách. Členem Horské služby se stal v revolučním roce 1989. V roce 1992 se stal vedoucím okrsku Severák, v roce 1996 složil zkoušky na cvičitele Horské služby. Zlom v kariéře horoslužebníka přišel na přelomu tisíciletí. V roce 1999, kdy se stal leteckým záchranářem a zaměstnancem Horské služby a v roce 2000 náčelníkem v Jizerských horách. Od roku 2002 je instruktorem leteckého záchranářství, od roku 2007 instruktorem Horské služby a od roku 2009 autorizovaný záchranář lyžařských tratí.

Zdroj: archiv Reného Mašína

To, že mezi koníčky René Mašína patří sjezdové i běžecké lyžování, skialpinismus, lyžování, horolezectví nebo horská kola, byste asi předpokládali. To, že to je také drobné farmaření, už asi méně. Nesmíme zapomenout také na jeho rodinu. Nestoři Horské služby říkají, že nejdůležitější je pro horoslužebníka dobře se oženit. To se René Mašínovi povedlo v roce 1992. S ženou Ivanou vychovávají dvě dcery ta starší Anna studuje v Praze VŠCHT a ta mladší Klára gymnázium v Jablonci nad Nisou.

Zdroj: archiv Reného Mašína

René Mašín je přes rychlý rozvoj digitálních technologií, které rád využívá, zastáncem filozofie, že každý horoslužebník musí svoje hory velmi dobře znát. Tam, kam se nedostane záchranář s dopravní technikou, musí čas od času zavítat pěšky s batohem na zádech. René Mašín razí princip týmovosti, kdy ego a individualismus nemá šanci a také tezi, že když má být horoslužebník opravdu dobrý, musí mu být práce koníčkem. Zavřít v pět odpoledne krám, zhasnout světla a vypnout mobil prostě nejde.