Jenže Straka nemíní jen vzpomínat a stále nezpomaluje. A i když bohatou hráčskou kariéru uzavřel v roce 2014, mezi mantinely se olympijský vítěz z Nagana, mistr světa z Vídně a s hokejovou Škodovkou jako její hrající majitel i český šampion realizuje.

Seriál DeníkuSeriál DeníkuZdroj: DeníkMomentálně asi nejvíc jako asistent trenéra národního týmu na právě probíhajícím mistrovství světa v lotyšské Rize.

„Je to nová zkušenost. Naším úkolem s Jardou Špačkem (druhý asistent) je poskytovat Filipu Pešánovi podporu. Přispět k tomu, aby to v týmu fungovalo,“ řekl po svém loňském nástupu do nové funkce Straka, který se trenérské práci věnoval i předtím v plzeňské Škodovce v letech 2014 až 2018.

Do národního týmu se 48letý matador vrátil po dvanácti rocích. Jako hráč svedl Straka v národním dresu spoustu bitev, naposledy reprezentoval v listopadu 2008. Zažil velká vítězství i kruté porážky. Tu nejbolestnější asi na jaře 2004 na 68. světovém šampionátu v Praze.

V roli kapitána

Přitom ze zámoří, kde tehdy hrál za Los Angeles Kings, přicestoval nažhavený a na ostře sledovaném mistrovství přijal i klíčovou roli kapitána hvězdného týmu.

„Z Nagana jsem si přivezl olympijské zlato, což bylo nádherný, ale kluci kolem mě k tomu potom přidali ještě nějaký světový titul, a já pořád nic. Buď jsem hrál v NHL play-off, nebo jsem byl zraněný,“ vysvětloval své natěšení dvorní centr Jaromíra Jágra.

„Zlato jsme ale tehdy chtěli všichni. Hráli jsme doma, lidi byli nažhavení a my taky,“ zdůraznil borec, který v NHL hrál ještě za Pittsburgh, Ottawu, New York Islanders, Floridu a New York Rangers.

V přípravě na boje o světový trůn Straka řádil, byl nejlepším hráčem. Ještě v prvním zápase šampionátu proti Lotyšsku (3:1) dal dva góly. V tu chvíli to s výběrem, který ze střídačky dirigoval Slavomír Lener, vypadalo ještě skvěle.

Češi po Lotyších smetli ve skupině Kazachstán 7:0 a nepříjemné Německo skolili 5:1, i když odpor zlomili až čtyřmi góly v poslední třetině. A úspěšní byli i poté v osmifinálové skupině. Rakousko porazili 2:0, Švýcarsko 3:1 a vychutnali si i pozdější mistry světa z Kanady. Výběr z kolébky hokeje rozcupovali po skvělém výkonu 6:2.

Jenže frustrovaný soupeř zareagoval dle svého zvyku tvrdostí za hranici pravidel. Na což zraněním kolena doplatil obránce Jaroslav Špaček. Národní tým byl ale rozjetý a odhodlaně vyhlížel čtvrtfinálový duel s USA, čtvrtým týmem z druhé osmifinálové skupiny.

Kat Roach

Hrálo se 5. května 2004 a v beznadějně vyprodané O2 Aréně zápas kdo s koho sledovalo 17 360 diváků. Další stovky tisíc u televizí. Všichni s vírou ve vítězný konec.

A Češi se také ve druhé třetině utrhli do dvougólového vedení, jenže Američané snížili. „Za stavu 2:0 jsme se neměli už tolik tlačit do útoku. Bohužel soupeř dal gól a na nás dolehla nervozita. Nebylo to ono,“ připouští i s odstupem let Straka.

Zámořský celek vycítil příležitost a osm minut před sirénou se dočkal, když si Hlaváč nešťastně sklepl nahození soupeře do vlastní sítě. Prodloužení vítěze neurčilo, rozhodly až nájezdy.

Jágr s Výborným jen rozezněli tyčky stejně jako na opačné straně Cullen. Průchu a Havláta vychytal gólman Conklin. Také Vokoun v české bráně odolával. Do páté série, kdy ho parádním blafákem vykoupal Andy Roach, tehdy obránce německého Mannheimu. Téměř neznámý bek. Následně Dopita neproměnil a přišel konec.

„V kabině zavládl velký smutek, obrovské zklamání. Mysleli jsme si, že půjdeme dál, hráli jsme doma a diváci by si to zasloužili. Jenže to dopadlo špatně,“ říká Straka. A nehledá výmluvy. „Totálně jsme selhali! Za stavu 2:0 stačilo hrát chytře, jenže to jsme neudělali a za tu chybu jsme draze zaplatili,“ zdůrazní neúnavný dříč na ledě i v životě.

I tak si tehdejší pozice kapitána váží. „Sešel se fantastický tým s ohromnou chutí a já jsem byl šťastnej, že jsem mohl dělat kapitána,“ tvrdí.

Chuť si Straka spravil o rok později ve Vídni, kde Češi USA čtvrtfinálovou porážku vrátili. Rovněž v nájezdech.