Tak nám korunovali Obamu. Za chvíli přiletí svatý Valentýn. Za sebou máme Halloween, někde o Vánocích naděloval Santa Klaus. Zaplaťpánbůh, že se (zatím) nechytilo Díkuvzdání, byť určité kruhy společnosti podezřívám, že ho slaví, zatím pokoutně. Krocan je pro české žaludky zřejmě ještě příliš velký. A to samé s Dnem nezávislosti. Hamburgry vidím na každém rohu, v televizi běží převaha severoamerických filmů, Obama, Bush, Obama, Obama, radar, Obama, inaugurace, Obama. Vypnul jsem televizi, a ten černošský sympaťák z Honolulu na mne vybafnul přímo za lampou. Vypnul jsem lampu a šel jsem spát, a ten snědý pán s novým cejchem nejmocnějšího člověka na světě ležel v mojí posteli s mojí manželkou. Tak to teda prrr! Vyhnal jsem ho z postele, když tu se na mne vrhl zezadu Batman. Zneškodnil jsem ho kopem pod koleno, ale v tu chvíli již útočil „jižní tlapou“ Rocky. Dal jsem mu K. O. ranou pod pás. Ale když mne chytil do presu Spiderman, myslel jsem, že je konec. Naštěstí v tu chvíli mi přichvátal na pomoc anděl Petronel a s milým úsměvem na rtech pavoučího muže uzemnil. A když se k němu připojil Martin Kabát, král Miroslav, medvěd Ondřej, hloupý Honza, ba i Dlouhý, Široký a Bystrozraký, měli jsme vyhráno. V davu „našich“ mi mával i Ježíšek s Budulínkem. A pak, že to nejde. I u nás máme nádherné zvyky a krásné lidi. Doufám, že žijí a těší se přízni v srdcích většiny obyvatel naší malé zemičky. Inaugurace neinaugurace.