Neviditelná ruka trhu. Tou se ohánějí nejen naši vrcholní politici. Ona ruka by měla trh regulovat, ale i ho rozvíjet. Myslím, že už jsem v podobném duchu psal, ale nedá mi to ještě jednou: páni politici, ta ruka je chromá od Ameriky přes Evropu až do Asie. A jen tak se po mrtvičce v podání finanční krize nerozhýbe. Asijští obchodníci si mnou ruku v ruce s evropskými dovozci šustivé penízky, které podle tuzemských výrobců měly skončit v jejich kasách. Ale těžko bojovat proti levné pracovní síle z Číny nebo Indie. A tak veksl ve své podstatě žije dál, jen se přesunul od tuzexových bonů ke sklu, ale i botám, nářadí, elektronice a kdo ví čemu ještě. Vyměníme nálepky, a to by byl pech, kdyby se nám nepodařilo ty střepy prodat na Václaváku. A možná, že s tímto brakem podnikají i někteří z bývalých „bonových“ veksláků. Možná je čas změnit ono zlidovělé „nechceš bony, vole?“ za „nechceš bižu, vole?“ Jistá kontinuita tu je.