Česká koruna slábne k euru. A slábne festovně. Již nyní je nejslabší od roku 2022 a už brzy se nejspíš stabilně usadí 25 korunami za euro. Je to navýsost logické, protože se očekává, že Česká národní banka bude dál rychle snižovat úrokové sazby.

Markéta Šichtářová
je ekonomka a publicistka

Tlak na ČNB, aby tak učinila, je velký. A ačkoli ČNB bude jistě tvrdit, že jde o její autonomní rozhodnutí a nepodléhá tlaku, je jisté, že snižování úrokových sazeb, které stojí před námi, bude letos celkem svižné. (Mimochodem, k tomuto tématu se sluší v odbočce poznamenat, že v tuto chvíli se mi jeví jako nejvýhodnější co nejkratší fixace úrokových sazeb z úvěrů, byť jsou nejdražší. Ale tržní úrokové sazby budou nejspíš klesat tak rychle, že za rok už bude možno přefixovat na výrazně nižší úrok.)

Slábneme s Německem

Ale zpět ke koruně: právě fakt, že můžeme předpokládat svižné snižování korunových úrokových sazeb, vede k tomu, že úroková atraktivita koruny ve srovnání s jinými měnami bude rapidně klesat. Platí to zejména vůči euru a dolaru. Bylo by bláhové hledět na tento fakt skrze emoce a tvrdit, že koruna „už není tvrdá měna“ a podobné lunatické nesmysly; kurz koruny je matematickým důsledkem nastavení úrokových sazeb relativně ku zahraničí. A tak jak ČNB zahájila boj proti inflaci dříve než zahraniční centrální banky (a tím korunu posílila), tak také nyní boj s inflací odpískala dříve než zahraniční centrální banky (a tím korunu oslabuje, a je to tak žádoucí a v pořádku).

Václav Hořejší. Imunolog, mikrobiolog, biochemik
Co nás v blízké budoucnosti ohrožuje?

Pro podniky z toho ovšem plyne, že se musí letos připravit na kurz ještě slabší: Importéři se ze slabého kurzu moc radovat nebudou, exportéry to ale podpoří, což je další vedlejší benefit této měnové politiky v době, kdy jsme soustavně už řadu kvartálů po sobě v recesi.

A pozor, dostáváme se k tomu klíčovému. Podpora pro podniky v podobě kurzu je víc než vítaná. Soustavně totiž nejsme schopni dostat se z recese, poklesu průmyslu a dalších atributů uvadající ekonomiky.

A co hůř, nejsme v tom sami! Nová zpráva z Německa totiž říká, že dovoz i vývoz z Německa se v prosinci dál snižovaly a pokles byl v obou případech výraznější, než se čekalo. Ve své zprávě to uvedl Spolkový statistický úřad. Vývoz proti předchozímu měsíci klesl o 4,6 procenta, dovoz klesl proti listopadu o 6,7 procenta.

Ztráta konkurenceschopnosti

„Vtipné“ to začíná být dál. Spolkový statistický úřad totiž vidí příčinu ve slabé globální poptávce. Jak prosím? V této souvislosti si dovolím připomenout situaci po přijetí eura v eurozóně. Přijetí eura otřáslo hlavně jižními ekonomikami a podlomilo jejich dovoz i vývoz. A Německo v té době dokázalo svůj export zvýšit. Opakuji: Zvýšit. Neboli tehdy slabá poptávka „nevadila“. Nevadila, protože Německo mělo robustní konkurenceschopnost.

Tomáš Jindříšek
Nahradí skřivany a sovy medvědi a vlci?

To, co nyní Německo dostává na kolena, není žádná prachobyčejná cyklická recese. Je to stejný jev, který ovládal všechny státy bloku RVHP před rokem 1989: Tyto země prostě nebyly konkurenceschopné. Pravá příčina tohoto poklesu se nazývá likvidace evropského hospodářství skrze zelenou i jinou politiku.

Zdroj: DeníkAgenturami dotazovaní analytici se podivují především propadu německého vývozu do Spojených států o 5,5 procenta a dále do Číny, kde se německý vývoz snížil o 7,9 procenta. Divit se může jen nedouk. Čína si s nějakou likvidací svých elektráren, s likvidací spalovacích motorů nebo s kvótami na počet žen ve vedení firem hlavu neláme. Proto je její levné zboží konkurenceschopné, zatímco uměle zdražené německé je konkurence neschopné. Proto se také hrubý domácí produkt Německa ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s předchozím čtvrtletím snížil o 0,3 procenta.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.