Sám sebe se někdy ptám, proč se člověk tak rád vrhá vstříc smrti a zmrzačení. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Silnice přes Maršovice a Pěnčín. Pokaždé, a to myslím doslova, se mi na této trase stane, že uprostřed obce se kolem mého kusu plechu prožene jiný kus plechu rychlostí projektilu. Subjektivně mohu říci, že rychlost řízených kulek se blíží a mnohdy i přesahuje sto kilometrů v hodině. A kdo řídí? To je pokaždé jiné. Mladík ve favoritu, ctihodný podnikatel v BMW, mladá žena ve fábii. Jedno mají společné: zřejmou chuť riskovat s životem a zdravím nejen svým, ale i pro něj anonymních lidí. V dnešní uspěchané době je podle těchto lidí asi lehké říci, že se v obci smí padesátkou. No jo, jenže já spěchám. Znovu je vidět, jak málo dbáme na poselství našich předků, kteří jistě ne nadarmo tvrdili: Spěchej pomalu. Kameru na radaru v Pěnčíně někdo ukradl, už se zase nemusí predátoři bát. Nejen pro hazardéry: mrkněte se na spot nehod z Jablonecka. Je to fakt síla.