Jsou momenty, kdy člověk na chvilku bilancuje. Konec a začátek roku je jedním z nich.

Tak třeba loni v únoru dali doktoři hlavy dohromady a někteří se rozhodli, i přes slib, který dávali při přejímání diplomu, že léčit lidi už nebudou, pokud nedostanou víc peněz. Dostali slib, doběhli stáhnout výpovědi a hurá do ordinací a na operační sály. A lid? Někteří hleděli v němém úžasu. Někteří doktorům drželi palce, jiní jim spílali do vyděračů či bílé chátry. Lid se rozdělil na tři základní tábory.

O to více se však lid semkl v jednotné diskusi a společně láteřil směrem vzhůru, když se tématem parlamentní agendy staly důchody. Emailová pošta se plnila i vtipnými narážkami či úsměvnými fotomontážemi zobrazující partičku kmetů chystajících se o holi na další noční směnu . Přece jen kus Švejka je v každém z nás. Ale spíše mi to připadalo jako agonie. I mě polil pot, když jsem si představila, že odpočívat na zahradě budu nejdříve v třiašedesáti a jiní ještě později. Jenže já, znavena věkem, tak maximálně napíši špatně písmenka, pokud budu mít vůbec nějaké zaměstnání. Ale co takový řidič autobusu plného cestujících… To už jsem se moc nesmála. Na mě se asi ještě nějaký ten obolus na důchod ve státní kase najde, ale nevím, jak dopadnou moji kolegové o dvacet let mladší. Ti už asi na ta písmenka před odchodem do důchodu vůbec neuvidí.

Zřejmě nejdůležitější letošní událostí, při které budou moci lidé poslat vzkaz politikům, se stanou volby do zastupitelstva Libereckého kraje. Konají se v říjnu. Podle průzkumů renomovaných agentur má k vítězství opět našlápnuto ČSSD. Zamíchat s kartami ovšem může i liberecký zimní král, bývalý primátor Jan Korytář. Ten se chystá ucházet o přízeň voličů i na krajské úrovni. Do boje vytáhnou i Starostové a chybět nebude ani ODS.

Nejsem zastáncem hrdinských novoročních předsevzetí, která ti, jež je vyřknou, stejně za pár dní zapomenou. Nebo je změní se slovy: vždyť to bylo v opojném momentě, to se přece vážně nebere. Čím bombastičtější slib do nového roku, tím spíše splaskne jako mýdlová bublina. Ale co mít v den, kdy je rok ještě tak mladý jako miminko, jedno úplně malé a obyčejné přání. Být k sobě slušní. Kéž by rok 2012, až bude jako stařec odcházet, mohl říct: Byli ti lidé k sobě slušnější, dokonce i ti političtí mocipáni.