Dnes a denně nás zásobují média obrázky, příběhy a možnými scénáři vývoje ve zkoušeném Japonsku. Jde o apokalyptické výjevy. Asi největší rozbuškou přitom v současné době není sama příroda, ale člověk a jeho atomové elektrárny. Havárie elektrárny Fukušima 1 se zcela jistě odrazí do debat o energii získávané z jádra, bylo by však krátkozraké ukazovat na Japonsko a dštít na jádro hromy a blesky. Fukušima byla zasažena silou, o jaké nemáme my, ani Němci, ani ponětí. Proto mne z počátku pobavilo odstavení několika starších atomových elektráren právě u našich sousedů. Jsem laik, ale tak nějak vím, že v nejbližších zřejmě i desítkách ba stovkách let nepotká Evropu, potažmo Německo, žádná ani podobná katastrofa. Leda by spadl pořádný meteorit. Po pobavení ale přišlo vystřízlivění v podobě růstu cen elektřiny na evropských trzích. Jobova zvěst opět nechá vydělat několika vyvoleným, to je to, oč tu běží. A Japonci? Ti budou se svou havárií dál statečně bojovat, nehledě na evropské kšeftíky.