Mnoho se napsalo o škodlivém používání internetu. Ale nebuďme na síť zlí, bez ní by to bylo daleko horší.
Tahle země není pro slabochy. Tisíce a desetitisíce záchranářů, zdravotníků, vojáků, i policistů či strážníků slouží přesčasy, denně jsou vystaveni koronaviru.

Do poslední chvíle čekali tisíce restauratérů a obchodníků na to, zda budou moci v pondělí otevřít. Primátoři a starostové počítají, kolik jim sebere z rozpočtu daňový balíček navržený vládou. Ale v nejistotě pracují a mnohdy i doslova dřou další. Kmenoví dělníci v našich montovnách, rodiče dětí školou povinných, učitelé. A děti.

Ty jsou koronavirovou krizí postiženi zřejmě nejvíce, byť si to možná zatím neuvědomují. Učí se doma, některé sporadicky, nad úkoly jim bdí mnohdy pološílený rodič. Po škole a úkolech se dá dělat co? Mamka je z práce a výuky vystresovaná, táta pracuje celý den, kamarádi sedí všichni doma. Co dál? Ještě, že je tady síť.

Díky ní vznikl filmeček Děkujeme!, díky ní vysílá kanál domova důchodců. Díky ní víme o známých a kamarádech, díky ní získávají děti zábavu i vědomosti.

Máme k síti tisíce výtek a desetitisíce pravdivých argumentů, ale ona za to nemůže. Spojuje svět, spojuje rodiny, přátele, kolegy. Ony výtky jsme vytvořili my. Dnešní děti už budou vědět, jak s tím naložit. Paradoxně díky síti.