O uklizeném a "uklizeném" sněhu na Jablonecku
Lidé tak nějak od přírody nadávají na vše možné, a Češi dvojnásob. Tak třeba zimní údržba. Hubuje se, že naší ulici nikdo neuklízí, a když, tak špatně. Spadne pět centimetrů sněhu a každý chce mít silnici k domu černou na to tata.
Protože k Jablonci patří sníh jako marmeláda na palačinku, není se co divit, že někteří Jablonečané povýšili boj se sněhem na osobní zájem. A jsou schopni se pěkně pohádat se sousedy.
Před lety bylo město známé tím, že si lidé vyházená parkovací stání „obsazovali“ židličkami či bedýnkami, ostatně, to se děje, byť v mnohem omezené míře dodnes. A běda, jak jste bedýnku odhodili a zaparkovali. On si vás spravedlivý sněhový mstitel našel.
Před lety viděl autor těchto řádků v jedné horské obci tragikomický souboj v uklízení sněhu. Po stranách ulice jely dvě motorové frézy a dva pánové sníh házeli na území toho druhého. Škoda, že byla zrovna skoro kalamita, tedy nevíme, jak tento souboj dalekonosných strojů skončil.
A teď lidé pro změnu přišli na to, že lepší je zbavit se sněhu ze svého pozemku. Někteří frézují cesty na svých pozemcích a sníh odhazují na uklizené silnice, jiní vůbec nedodržují dopravní značení. Ale ouha, už se něco chystá, na tyto neduhy se v příštích dnech přísně zaměří hlídky městské a státní policie.
Je krásné mít uklizené to své a pak kriticky povykovat po jiných, zvláště po těch, kteří uklízejí naše společné cesty. Ale házet jim klacky (ehm sníh) pod nohy není zrovna košér ani pro ty největší sněhobijce.