Už o víkendu to na jabloneckých zahrádkách žilo, když se provozovatelé chystali na otevření. A v pondělí již vítali odvážné zákazníky, kteří nedbali nepříliš vlídného počasí a dorazili. Sice ne v počtech, na jaké jsou podnikatelé zvyklí, ale dorazili.

Někteří z nich onemocnění prodělali, o něco méně dorazilo očkovaných a jiní se zase nebojí. Blíží se také první koncerty a menší festivaly, když ty velké se opět o rok posunuly. Zase to zaduní, když spustí rytmika a zase to zašumí, když na pódium vlétne zpěvák.

Školami opět zní ruch plného provozu. Po téměř ročním distanční výuce (pravda, s drobnou podzimní přestávkou), se děti opět sešly s některými svými kamarády a učiteli. Konečně spatřily tabuli a naslouchaly živému výkladu.

Svět kolem nás, Čechů, se vrací k normálnímu životu, stále však nemůžeme zapomínat na fakt, že v mnoha zemích světa se situace s nákazou koronavirem nepříjemně komplikuje. Nejsme v tom sami, říkali jsme ještě před pár týdny. Proto bychom neměli teď na jiné zapomínat. Protože to by se nám mohlo nepříjemně vymstít.

Opatření proti šíření koronaviru v Česku zase ustoupila, v některých krajích, a Liberecký je mezi nimi, ještě o chlup více. Teď je před námi otázka, zda je to sílící trend nebo nadechnutí před další vlnou virového onemocnění a tudíž dalším lockdownem.

Ten by už ale byl pro mnohé podnikatele doopravdy smrtící.Důležité je dnes očkování a průchod infekce označovaný nehezkým slovem promořování. V kombinaci těchto dvou faktorů se můžeme dočkat plnohodnotného návratu do svého předkoronavirového života. Už se blíží, měli bychom ale zůstat zodpovědní. A to na všech frontách, bez výjimky.