Jizerské hory byly nazývány nočníkem Evropy. Jistota spršky tady byla skoro každý den. Jenže před několika lety se karta vlivem sucha obrátila a na nočník už jen vzpomínáme.

Lépe řečeno, vzpomínali jsme do letošního roku, který je srážkově vydatný. Dost možná, že nejen v Jizerkách napršelo tolik vody, co možná za posledních pět let. Byť více už pršelo i loni.

Půl metru vody na kruhové křižovatce U Zeleného stromu v centru Jablonce. Propadající se liberecká parkoviště podemletá vodou. Padající stromy, které v rozmoklé půdě kořeny neudrží.

Letošní srážky a s nimi spojené další živly, si už vyžádaly i oběti na životech. Ne v Libereckém kraji, ale jen kousek za humny na jižní Moravě, z druhé strany pak v Německu.

Naučili jsme ze za posledních několik let žít „na suchu“. Rozjely se projekty na zadržování vody v krajině, máme odborníky na sucho. Některé politické strany v nedávných volbách do krajů vsadili na boj se suchem. Jenže, řečeno cimrmanovsky, jim do toho začalo pršet.

To, co si mnozí nedokázali ani představit, totiž, že bude tolik pršet v roce 2021, přišlo. I přes prognózy, které hlásaly nástup největšího sucha v Evropě za posledních 500 let.

A teď babo raď. Co s odborníky na sucho v deštivých letech? Nějak nám došli odborníci na deště a průvodní jevy. Možná by stála za to nějaká ta rekvalifikace, kterouž mantrou se neustále ohání stát třeba směrem k horníkům. Když může být z horníka holič, proč nenaučit „suchaře“ něco o dešti? Tak bychom měli v jednom balíčku odborníky na sucho i na vodu. A to se přece vyplatí.