Už zase schází, lépe řečeno dochází, zubní lékaři. Problém hlásí třeba Rychnov u Jablonce, ale i další menší města v Libereckém kraji.

Systémový problém je dlouhá léta státem, ale i kraji, opomíjen, možná až bagatelizován. Dostáváme se tak do situací, kdy o víkendech nefunguje ani zubní pohotovost v Liberci. V létě po dva víkendy nebylo možné se nechat ošetřit. Problém nastal kvůli nedostatku zubařů. Seznam těch, kdo jsou ochotní pohotovost sloužit, sestavuje stomatologická komora. Lékařům ale nemůže službu nikdo nařídit.

Jenže řekněte to mamince, když ji v sobotu odpoledne chytne dvojka vpravo nahoře. A to proto, že paní zubařka po čtyřiceti letech služby odešla do důchodu, jinak by už řezák byl opravený, v případě nutnosti vytažený.

Mám známého, který se snažil, aby jeho syn šel studovat na zubaře. Nějak to sice nedopadlo a on teď studuje nějaký obor IT, ale snaha byla. „Chápeš, tam jsou peníze, zubaři budou potřeba pořád a kluk si vydělá pěkný peníze.“

Tak nějak tohle tvrzení pokulhává. Selskou myslí, pokud zubař vydělá, měl by být na pracovním trhu zjevně přetlak. Ale ono je tomu právě naopak. Dílem za to jistě může volání ciziny a ještě většího výdělku, dílem ale možná poddimenzovanost tohoto lékařského odvětví.

Když starý zubař odejde do důchodu, obyvatelé mnohde spoléhají na starostu obce, že ten sežene zubaře nového. Jenže kde ho sebrat, když prostě není široko daleko. Buď jak buď, podobné problémy má řešit stát a ne starosta. Přece nebude lákat zubaře domů, do Čech, do Rychnova, do ordinace, do prdele, to je mi smutno, abych parafrázoval lékárníka z Cimrmanovy hry Dobytí severního pólu.