Válka na Ukrajině se dotýká i lidí na Jablonecku. Nejen, že pomáhají materiálně, finančně či s ubytováním. Hledí na hranice a mnozí se vcelku oprávněně bojí, že se agrese Ruska přesune dále na západ. Narovinu, ty rakety nebouchají od Jablonce až tak daleko.
Pak jsou tady tací, kteří volají po aktivní obraně Ukrajiny. Nechápou strach jiných, kteří se obávají o své domovy, majetek, život.
Zásah NATO na Ukrajině by s největší pravděpodobností znamenal začátek 3. světové války. A zde není na škodu připomenout výrok Alberta Einsteina, byť poněkud otřepaný. "Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny."
Uprchlíkům z války zkoušené Ukrajiny pomáhají Češi naprosto bezprizorně, byť se i v této situaci objevují hyeny, které se snaží na bolesti vydělat. Hnus, na který by měl pamatovat i nouzový stav, který v Česku platí.
Uprchlíků z Ukrajiny jsou již miliony, statisíce jich hostíme i v Česku, tisíce na Jablonecku. A ubytovací kapacity dochází, alespoň ty důstojnější. I proto třeba v Rychnově u Jablonce pořádali rychlou sbírku pro ubytování cirka třiceti uprchlíků na sále zdejší restaurace. I proto se připravují mnohdy léta uzavřené ubytovny v Jablonci.
Nabádat, byť nepřímo, k vojenské akci proti Rusku, musí zákonitě budit strach i v srdcích uprchlíků, kteří v Česku nacházejí alespoň relativní klid. Zapojují se do našeho "běžného" života, třeba jako malý fotbalista v dresu mladších žáků Železného Brodu na nedělním turnaji. A že byl hned platný.
Asi nikdo z jeho spoluhráčů si nedokáže představit, že bude utíkat z domova jako on. Možná to je svým způsobem pokrytecké, ale válku s Ruskem Češi doma nechtějí. Myslím, že v tom jsou s uprchlíky z Ukrajiny zajedno. Kam bychom šli společně?
