Stačí vlastně jen zaměnit jméno. Po skoro desetiletém působení byl radou města v roce 2007 odvolán mezi strážníky oblíbený ředitel Tomáš Rakouš. A už to jelo. V srpnu téhož roku byl do horkého křesla usazen Bohumír Doležal, jehož kariéra ale skončila na podzim údajně ze zdravotních důvodů. Nechci spekulovat, ale poté, co se na jeho hlavu snesla kritika za vedení strážníků, by onemocněl možná i mnohem těžší kalibr.

Jan Sedlák.Zdroj: Deník / Petr Zbranek

Následoval Pavel Onodi, který jako jediný skončil ze zjevných a nepopiratelných důvodů. Již v době výběrového řízení byl vyšetřován a posléze obviněn hned z několika trestných činů. Světe div se, tehdejší vedení radnice ho bránilo do posledního dechu. Poté nastoupil Jiří Rulc pracoval na Ministerstvu vnitra České republiky, Policejním prezidiu, vyšetřoval i vraždy. Skončil v roce 2011. Důvod? Inu, chvilku po volbách … A dohoda s vedením radnice byla na světě. Oficiální sdělení z radnice znělo: důvodem je neshoda mezi ním a vedením města nad činností městské policie pro další léta. V létě roku 2011 začal strážníkům šéfovat Luboš Raisner.

Na post přišel z funkce vedoucího odboru prevence kriminality Městské policie Liberec. Sloužil 7,5 roku. Po posledních volbách, které zatřásly jabloneckou radnicí a vynesli do jejího vedení hnutí ANO 2011 a Piráty, začal být ale nepohodlný i Raisner.  Dohoda na sebe nedala dlouho čekat. Za několika z těchto odchodů, a za tím posledním také, stojí politikaření. Podle mého názoru by měl být ředitel policie hájeným úředníkem. Měl by to být vysoký úředník, odvolatelný na základě odborných posouzení jeho pochybení, ale ne proto, že si s novou politickou garniturou, ať ta už je zprava nebo zleva, nepadl do oka.

Městská policie Jablonec n. N.
Strážníci v Jablonci čekají na nového šéfa