Minimálně do konce května můžeme také zapomenout na hromadné a společenské akce. Obce, města a pořadatelé museli zrušit námi oblíbené festivaly, poutě, jarmarky nebo soutěže. Je to smutné, ale zdraví na prvním místě. Všichni doufáme, že se jedná o přechodné období, a jeden rok takto zkrátka „nějak přežijeme“.

Především jsme se museli rozloučit s bujarým nočním životem. Návštěvy koncertů a vysedávání do ranních hodin v naší oblíbené hospodě.

Komentář: O malých velkých lidech

Pro někoho nepředstavitelná věc. Přiznávám se, i pro mě. Ale najednou se to stalo. Člověk už tak nepospíchá, není nevyspalý, má čisté myšlení, vše je jakoby jasnější, normálnější. Ono to vlastně není tak špatné.

Pokud se jdete projít po 22. hodině večerní, už zaručeně nikoho nepotkáte. Sem tam nějakého pejskaře či zamilovaný pár. Žádné opilce přemísťující se z hospody do hospody nebo na diskotéku, žádné pochybné partičky či jedince. Venku je klid. Lidi jsou doma a dělají večer, to co se dělat má. Spí. Tedy alespoň v to doufám.