Vždyť pootevření dvířek na čínský trh se rovnalo doslova zázraku. Politici, ekonomové a podnikatelé jásali, plácali se po zádech a malovali si, co všechno se před firmami z Jablonce a okolí otevírá za možnosti, jaké investice Číňané dovezou.

A tak následovala jedna a druhá návštěva Číňanů v Jablonci, i do Beihai vyjela jablonecká delegace. Vznikla partnerská smlouva o spolupráci ve sportovní oblasti. Konal se pracovní seminář Open Gates 2012. Měl sloužit „k navázání první nitky vzájemných kontaktů.“

Nitky však zůstaly nenavázány, jak ukázaly roky další. Lépe řečeno hned nejbližší měsíce. Z Číny se totiž nikdo neozval a když, tak to zůstalo městu i hospodářské komoře utajeno.

Zbyla pachuť. Pachuť vynaloženého úsilí Česko-čínské obchodní komory i Okresní hospodářské komory v Jablonci. A samozřejmě pachuť mezi výrobci bižuterie, kteří si představovali, kterak se jim nyní po letech příkoří, kdy Číňané zdejší bižuterii kopírovali, co jim síly a vědomosti stačily, poskočí obchod do plusu.

Zároveň ale nikdo ze zainteresovaných nehodlá uznat svou chybu. Hospodářská komora tvrdí, že nepodniká, že jen vytváří příležitosti, a že tedy pokud se navázání spolupráce neprojevilo mezi podnikateli, mohou za to oni sami.

Naopak podnikatelé viní hospodářskou komoru a město, že své čínské protějšky nevozili do Jablonce za nimi, ale za přírodou, kulturou a zajímavostmi kraje.
A konečně město, to pro jistotu pošle do Beihai novoroční přání. Tím to ale celé hasne. Jak se zdá, chyby udělali v tomhle partnerství asi všichni, zjevně však více ti na straně Jablonce.

Možná ale stačí jen málo. Zasednout ke kulatému stolu, vysvětlit si, kdo jakou udělal chybu a pokusit se ony nitky znovu navázat. Mnohdy se sice taková nitka přetrhne, ale dá se navázat a pak na ni navazovat další a další, až se z nitek stane provaz.
Jen se musí chtít.