Vratislavická kyselka se poprvé vydrala na zemský povrch v roce 1862 a v roce 1894 pramen získal osvědčení o léčivosti. Letos si tak od této události připomínáme 125 let. 125 let relativní slávy, ale i pádů v třicet let starém tržním hospodářství.

V sedmdesátých letech minulého století dosahovala roční produkce přibližně sedm milionů lahví. Po roce 1989 byla založena společnost Vratislavická kyselka, která nechala vyhloubit dva nové vrty pro zásobování stáčírny.

Poslední desetiletí ale nejsou pro areál a samotnou minerální vodu vůbec šťastné. I přes dlouhou historii se minerální voda ve Vratislavicích přestala stáčet v roce 2004, kdy zkrachoval majitel, firma Unipo. Výroba byla naposledy obnovena na podzim roku 2006, aby už v roce 2008 let společnost Vratislavická kyselka, již v insolvenci, vrty opět zašpuntovala.

V roce 2012 nový majitel sliboval že do sedmi let obnoví nejen stáčírnu, ale i kolonádu. Opak byl pravdou – areál je dnes zchátralý, historická budova zvaná zámeček nebo věžička, vyhořela.

Jan Sedlák.

A pak začátkem srpna 2018 koupila areál Vratislavické kyselky jablonecká společnost Kitl. Bouřlivě se rozvíjející společnost, nutno dodat.

Společnost Kitl má s tradicemi své zkušenosti. Vždyť si její zakladatel a majitel Jan Vokurka vypůjčil jméno od legendami opředeného doktora Kittela, který v 18. století léčil na Krásné na Pěnčínsku a i díky ní se budeme moci již v létě přesvědčit, jak dopadla dlouholetá rekonstrukce tamního Kittelova domu zvaného Burk. Společnost navíc v Krásné několik let provozovala Kittelovo muzeum.

V areálu Vratislavické kyselky začaly vyklízecí práce ihned po nákupu. Jen z haly, někdejší stáčírny, zbudované v osmdesátých letech minulého století, brigádníci a zaměstnanci vyklidili možná statisíce a miliony starých etiket, víček, lahví i přepravek. V létě tohoto roku mají začít první stavební práce.

Cesta k úplné obnově areálu bude dlouhá a trnitá. Očekávání veřejnosti jsou velká. Ale kdo jiný by to měl zvládnout, než tým Jana Vokurky.