Při návštěvě marketů se není čemu divit. I přes tuhá opatření jsou markety snad plnější než před vyhlášením opatření. Lidé na začátku nouzového stavu skoupili těstoviny, mouky nebo konzervy.

Potud chování, které se dá pochopit. Lidé se bojí, že to či ono dojde, že nebude co jíst. Ne nadarmo někteří politici, ekonomové i epidemiologové přirovnávají současnou situaci k válečnému stavu. Přesto je druhý den přitom obchod zase jakž takž plný. Čeká na další exponovaný den. Nervózní prodavači a další personál pak vytváří excesy podobné napadení seniora v Semilech.

Na druhou stranu odborníci radí, aby lidé vyrazili do přírody. Aby ze sebe čerstvým větrem smyli nervozitu, prostě žili. Teď ale úředníci a policisté zavřeli parkoviště. Ne ty před markety, ale ty u turistických cílů. Zakázat lidem vystoupat k rozhledně, pokochat se skalami nebo pohledem na stejně zavřený hrad, není za této složité situace příliš empatické.