Exministr zemědělství a otec pěti chlapců si dal ve svém, mimochodem velmi dobrém kandidátském projevu záležet, aby se představil jako někdo, komu nejde o denní politické handrkování, ale o budoucnost České republiky a celé planety.  

Když uvedl, že by podepsal všechno, co ve své klimaticky burcující řeči sdělil nečekaný soupeř Jan Horníček, bylo zřejmé, že chce vést KDU-ČSL rakouským „kurzovským“ směrem. Je evidentní, že Jurečkovi lidovci výrazně zezelenají, ale budou také daleko pragmatičtější. Všechny konkrétní body, které Jurečka nastínil, jsou nejen uskutečnitelné, ale i velmi přitažlivé, ať už se týkají bydlení pro mladé, finančního zvýhodnění matek důchodkyň nebo řešení exekučního traumatu.

Marian Jurečka je připomínkou toho, co představovala luxovská zlatá éra. Má početnou rodinu, je praktikující farmář a resort zemědělství řídil bez malérů. Navíc se z něj klube dostatečně sebevědomý lídr, který nebude muset škemrat u modrých ptáků, aby mu přenechali pár míst na kandidátce.

Lidovci se mohou pro značný počet voličů stát schůdnou alternativou, ovšem jen za předpokladu, že se z výšin vševědoucích moralistů snesou na úroveň obyvatel středních a menších obcí s jejich všedními starostmi. Pokud zaklepou na téměř každé dveře a občany sousedsky přesvědčí, že dokážou hájit jejich zájmy, a to dokonce i z opozice, mohou se nejen odlepit od pětiprocentní hranice smrti, ale v letošních krajských a senátních volbách slušně zabodovat.