Tak se prý nemají v domácnosti používat takové ty svíčky, co o Vánocích a dalších svátcích nosím dědovi a babičce na hrob. Taková svíčka ovšem může způsobit i škody, a to pěkně ošklivé. Nejen vyhořelou kuchyň, ale například i vitrínu u hrobu člověka nám velmi blízkého. Ale ono se není čemu divit. Pokud hasiči upozorňují na to, že materiál kalíšku hoří, budou za několik dní či měsíců volat jiní, že toto či ono nesplňuje normy. V rámci šetření a úspor se mnoho výrobků, které mají i dlouholetou tradici, stává úplně jiným artiklem. Hned z fleku mne napadá další případ. Konzervy. Jak se daly před lety krásně otevírat, na obalu bylo tolik plechu, že to dalo i pořádně zabrat. Dnes? Některé konzervy pomalu neotevřete, jak se plech bortí, ohýbá a láme. Ale zpět ke svíčkám. Osobně si nedokážu představit, že bych si doma svítil svíčkami určenými na hřbitov. Je pravdou, že světlo asi dávají stejné jako jakékoli jiné svíčky, jen mi to připadá mírně morbidní. No, nevím, osobně je například pro vytvoření atmosféry nepoužívám, nechci–li vykreslit atmosféru dusné temnoty a hororového odéru, ale to se mi ještě nestalo. Představuji si to asi takhle. Venku déšť, hromy a blesky, v potemnělém pokoji mžourá světlo pohasínající svíce. Když tu: ha! A už to hóří. Hóóóřííí, hóóóřííí!