To tátovo rčení, dvakrát měř a jednou řež, co jsem slýchala od mala, platí snad ve všem a pořád. Selským rozumem nám vysvětloval, prostě ať nejsme zbrklí a do všeho hrr. „Někdo ti něco nakuká a ty hned letíš,“ dodával s povzdechem. O psychologické manipulaci, demagogii a hře na nejcitlivější strunu podvědomí tehdy nic neříkal. V úctě k jeho šedinám dodávám, že si to snad ani nemyslel. Stejně jako řada dalších starších lidí nepředpokládá, že by takoví slušní obchodníci s milým a srdečným úsměvem mohli zneužívat zdravotních neduhů jiných ku prospěchu svému. Ale mohli. Vždyť o peníze jde přece v konzumní společnosti, jakou se stáváme, vždy až na prvním místě. Nikoho nezajímá, že babka má sedm tisíc důchodu, hlavně že koupí.