Někdy jsou tiskové zprávy pěkně zmatečné a nebo tak detailně popisující skutečnost, až vás například z dopravní nehody mrazí. Ale jak se stalo u jedné ze zpráviček minulého týdne, nic není tak horké, jak to vypadá. Krátká zpráva s názvem Ladil rádio, zranil i ostatní, vyburcovala zajímavou diskusi. „Hej, drsnej kámoš je v novinách. Zase moc přeháníte, tak vážný to nebylo,“ psal kdosi pod pseudonymem Hidak. Silniční lišej odpověděl: „Pan Sedlák je investigativec,“ aby se přidal(a) Boubela: „Pan Sedlák je bl*ec“. Upozorňuji, že diskusi si stále můžete pročíst na webu jabloneckého Deníku. Opravil jsem jen velké množství gramatických chyb. Pak odpovídala šéfredaktorka. Nechal jsem to spát do příštího dne. A čím jsem pak do diskuse přispěl? „A víte, že se ani nevzrušuju? U nehody jsem nebyl, protože to bych musel sedět celé dny jen v autě, zpráva je napsána ze svodky jablonecké policie. Pokud se „Boubela“ ozve adresně, klidně mu přepošlu originální text svodky. I Vaší práci zdar!“ A slušně jsem se podepsal, vždyť takhle mě to učili doma i ve škole, no né? Od té doby marně čekám, že se hrdina Boubela ozve, protože to chci jí (jemu) opravdu ukázat. Ale taková je asi doba. Mnoho lidí velice rádo nadává, aby pak „stáhlo ocas mezi nohy“ a tvářilo se jakože nic. Jako ten pan podnikatel co mi do telefonu vulgárně nadával. Při osobním setkání se pak oháněl souslovími jako „chlapské slovo“ a „pojďme to řešit chlapsky.“ Před svědky však vulgarismy na mou adresu zcela klidně popřel. Inu, tak si zřejmě představuje chlapské chování. A co by na to řekl můj děda? Radši se ani neptejte.