„Stydím se za svého prezidenta!" „Budu emigrovat!" „Budu dál nosit knížecí odznak, aby bylo jasné, kdo kam patří!" …

Politologové si před druhým kolem prezidentské volby přáli, aby poražený kandidát hned po sečtení hlasů uznal svou porážku, pogratuloval vítězi a tím i jako neúspěšný kandidát začal stmelovat rozštěpený český národ. Karel Schwarzenberg to sice částečně udělal, jenže národ se bohužel štěpí dál, a to vinou fanatických příznivců poraženého kandidáta, kteří všemi dostupnými prostředky dávají najevo, že „tohle teda ne!" Druhá (větší) část národa přece volila špatně, měla by se za to stydět, a musí se jí to dát řádně najevo…

Někteří čeští publicisté teď píšou, že v prezidentské volbě nakonec zvítězil rozum nad davovou psychózou. To, co se nyní děje, dává této verzi za pravdu. Český národ, který se nyní bude dělit na Čechy obyčejné a Čechy s odznáčky, bohužel demokracii stále nedorostl a evidentně jen tak nedoroste. Přinejmenším do doby, než budeme umět vítězi pogratulovat namísto toho, abychom na něj plivali a šířili kolem sebe další nenávist. To by jako stoupenec Václava Havla určitě nechtěl ani Karel Schwarzenberg.