Ne, že bych chtěl někomu sahat do mysli, ale osobně se musím ohradit proti praktikám některých opravdu fanatických příznivců jednoho z prezidentských kandidátů. Nebudu jmenovat, ti s hlavou otevřenou (a dotyční buďte rádi, že ne lopatou, neb se dály v předvolební době podivuhodné případy…) ony fanatiky poznají z následujících řádek.

Beru, že příznivci tapetují na sociálních sítích kladné zprávy o svém favoritovi, naopak nemilé o protikandidátovi. Docela i chápu, že mám mail zahlcený radami o tom, koho volit, kdo je ten jediný spravedlivý, aby vedl české země.

Tak mi napsaly dokonce i nějaké osobnosti, třeba jeden herec, kterého jsem si dosud vážil. Ony vůbec tyhle „serebrity" mají nutkání, čas, chuť a dost prostředků provolávat manifesty, nahrávat videa, svolávat tiskové konference, sepisovat petice, a tím ovlivňovat mínění konzumentů televizních estrád či internetu.

Příznivci onoho kandidáta mi i volali a chtěli, abych volil Jeho, jediného spravedlivého. Dvakrát třikrát jsem to jakž takž vydržel, pak už jsem telefon ale bez milosti típal.

A hlas jsem dal protikandidátovi, jehož příznivci mě osobně nijak neotravovali, nevolali, nespamovali, netloukli klíny do hlavy.

I když volby skončí dnes odpoledne, ten marast ještě není za námi.

Teď si představte, že je v plánu, že si budeme takto volit i starosty. No potěš pánbůh, to bude rotika. Pan farář se přikloní na stranu Franty, pan velkopodnikatel taktéž, ale pan řídící, hospodský a řezník podpoří Pepu. A pak se sejdeme na návsi a dáme si pěkně po čuni.

Bojím se, že jsme osobnostně pro demokracii ještě nedorostli. Alespoň takový mám pocit z voleb prezidentských.

Ať vyhraje Miloš nebo Karel, bude mít před sebou velkou šichtu. Alespoň trochu lid uklidnit a stmelit. Tak jsem na vás, pane budoucí prezidente, docela zvědav. Ať jste byl před volbami titulován jakkoli, nebude to nic jednoduchého.