Připomíná mi to časy zlatokopů. Ten, kdo najde největší nuget, povstane do výšin nad ostatní. Kdekdo kutá, rýžuje, promývá a leští kdejaký valoun. Chytá se i sebemenšího záblesku žlutého kovu. Tělem cloumá mamon, zlatá horečka je nezastavitelná a pálí tělo i mysl. Prachy, dvakrát přeškrtnuté S v očích. I jemný prášek ukrýt do měšce či staré piksličky od dávno vypitého posledního kafe. Šok, vytřeštěné oči a neschopnost promluvit při podezření, že soused našel něco víc. Každý máme svou trošku. Jen aby to nebylo zlato kočičí.