Naposledy jsem byl registrován asi v pionýru, a to už je hezkých pár let. Ani nevím proč, ale registrován prostě být nechci. Nejsem u Sokola, u dobrovolných hasičů, ani v občanském sdružení, ni v politické straně, ni na Facebooku. Přesto na brigádu, kterou pořádá místní spolek, zajdu. Naposledy na úpravu plochy pro dětské hřiště. Dokonce jsem vzal lopatu do ruky tak, že mi puchýře asi zůstanou. Nepřišlo mi, že by se kopáčským náčiním oháněl registrovaný nějak zručněji než já neregistrovaný. Ale znám lidi, kteří organizovaní a registrovaní být chtějí, ba to vyžadují a očekávají nadstandardní vztah. Třeba jeden můj známý je registrovaným fanouškem pražské Sparty. Nosí sparťanské tričko, ponožky s emblémem letenského klubu, ba i spodní prádlo jest barev červených, žlutých a modrých. V empétrojce sparťanská hymna, sparťanský je i hrnek a hlava navrch pod čepicí… se znakem Sparta. Za všechno řádně zaplatil, ba i členské příspěvky na několik let dopředu. Na fotbal jede tak jednou za půl roku. Vyplatí se mu být registrovaný? Ale jo, vždyť to je fanda. A je jedno, že je z Prahy nebo z Brodu.