Nějak se mi situace v našem průmyslu zdá divná. Za prvé: pan ministr financí získal ocenění mezinárodního časopisu Emerging Markets jako nejlepší ministr financí střední a východní Evropy roku 2008. Cena se uděluje na základě hlasování analytiků, bankéřů nebo zástupců finančních institucí. Za druhé: pan ministr financí na podzim ujišťoval tuzemský lid, že krize se nás nedotkne, a když, tak jen okrajově. Za třetí: tuzemský průmysl zažil ke konci roku nejdramatičtější propad ze všech zemí Evropy. A teď jak si to dát vše dohromady? Za prvé: cena pro nejlepšího ministra financí vychází z hlasování lidí, na jejichž hlavách leží současná krize především. Zvláště americké banky a finanční instituce se chovaly bezhlavě v honbě za co největším ziskem. Tedy cena je to v dnešní době přinejmenším diskutabilní. Za druhé: pan ministr financí buď není nejlepším nebo vědomě mlžil. Což není u našich politiků, a nejen vrcholných, ojedinělé. Za třetí: jak to, že nejlepší ministr financí nástup krize u nás zaspal? Že by se stále kochal oceněním?