Neztotožňuji se s názory některých lidí, kteří tvrdí, co vězeň to flákač a nemakačenko. Jistě, za katr a zejména s delším pobytem se nedostali pro nic a za nic a rozhodně to jsou pěkná kvítka. Řada z nich by ale něco, cokoliv, tvořila jenom proto, aby si ukrátila když už nic jiného, tak alespoň dlouhou chvíli. Navíc se jim touto činností daří ukrajovat z balvanu dluhů, jež si valí před sebou, alespoň nějakou část. Vtípky z totalitního režimu o lepení pytlíků pod dozorem si řada z nás pamatuje. Fungovalo to jednoduše, zakázky se stejně jako řada dalších přidělovaly shora. A nikdo se nepozastavoval nad tím, kde se onen pytlík skutečně lepil. Dnes se o práci pro odsouzené musí postarat sama věznice. Prostory pod uzavřením na to má, řadu technologií také, a především disponuje “zaměstnanci“ bez fluktuace, ochotných vykonávat dělnické profese, ve kterých jsou po zaučení schopni pracovat řadu let. Slušný potenciál, ale jak jej využít? Zejména pokud si někteří podnikatelé raději na podobný typ práce najmou cizince jenom proto, aby se snad jejich odběratelé nedozvěděli, že montáž, brus či navlékání dělali vězni.