Tak se pan Topolánek rozohnil a jednu fotografovi bulvárních novin střihnul. Narozdíl od bulvárních novin musím já tvrdit, že udělal snad jediné rozumné gesto, které lze při srážce s všudypřítomnými paparazzi použít. Protože jen několik lidí má zájem být vláčeno bulvárem, dokonce prý sami volají, když jim například jejich čubička udělá bobeček na drahém peršanu. Na jednu stranu tady máme „celebrity“ toužící po jakémkoli zviditelnění, a pak ty ostatní, jejichž tváře i konání známe lépe než paničky čubiček a jež „nemají zájem.“ Moje dobrá máma zabloudila ve zbožňování „celebrit“ tak daleko, že už se pomalu nedokáže bavit o ničem jiném. „A viděl jsi teď tu Ivetu Bartošovou,“ ptala se mě o tomto víkendu. Neříkám, že paní Bartošovou neznám, ale je mi srdečně jedno, koho, jak a proč si brala a za čí peníze vystrojila svatbu s neúspěšným producentem a mizerným hercem v jedné osobě. Bulvár je žádaný a já na tom nic nezměním. A je mi to taky úplně fuk.