O Piňďově plavání neplavání byla řeč na tomto místě v nedávné době. To jsem ještě netušil, že Piňďa se bude tvrdošíjně chodit koupat i za nepříliš příznivého počasí uplynulých dní. Proto jsem se dost podivil, když mi volal kamarád, a že prý Piňďu zase museli tahat z vody, protože pravda, sice plaval, ale jaksi zapomněl, že směr má být vodorovný a ne svislý. Navštívil jsem Piňďu doma, kde se klepal pod peřinou. Sotva mne ale zahlédl mezi dveřmi, spustil se vodopád slov. A že prý to mají teď na přehradě móc supr, páč když se jeden topí, může mu druhý hodit míč na laně. A prý, že to i fungovalo. Šel jsem se na ten zázrak podívat. Vážně, v bedně u přehrady bylo krásné nové lano s míčem svázaným do síťky. Za několik dní Piňďovi otrnulo a volal, jestli nechci jít s ním na přehradu. Piňďa ihned po příchodu na břeh vodní hladiny strhal oblečení a v trenkách se vrhl do chladivých (a chladných) vod přehrady. Samozřejmě, netrvalo dlouho a Piňďa byl opět v potížích. Nechal jsem ho chvilku polykat andělíčky a vyrazil jsem pro lano s míčem. První bedna prázdná, druhá taky, cvičně jsem se proběhl kolem přehrady a prázdné byly všechny. Piňďu vytáhli nějací kluci, a ten se mnou od té doby nemluví. Ach jo.