Optimista ještě čeká, kdy jistá politická strana splní předvolební sliby a vytvoří sto osmdesát tisíc nových pracovních míst. Pesimista už nic neříká, člověk tak někde mezi vede internetové diskuse. A ty se pěkně vyostřují. Lidé volají po odvolání vlády, po tom, aby se tady už konečně přestalo krást. Ale korupční aféry i předvolební sliby již opět šumí do prázdna, miliardy dál proudí po prazvláštních cestičkách. Být permanentně opilý? Ale kde na to vzít peníze a nekrást. Protože bude třeba na rohlíky a chleba, neb ten má zdražit nejdříve. A pak se má vše zhoupnout ještě jednou, až nám přirazí DPH. Do toho zprávy, že dvě třetiny lidí nedosáhnou na průměrný plat. Že je benzín všude okolo levnější. Že je kolem nás levnější vlastně skoro všechno. Že se furt propouští. Že naše penze mají spravovat soukromé pojišťovny. Že ekonomika roste. Že přibývá výpovědí z nájmů i exekucí. Že na Jablonecku opět skončí bez práce další desítky lidí.