S tou svojí bydlí Fanda furt u rodičů. Nejni to nic moc, páč maj jenom třípokojový byteček, sice s výhledem na Jizeru, ale bez toho by se Fanda s Mařkou obešli. Bytů ve městě není nazbyt, hypotéku Fanda dneska jen tak nedostane, zvlášť, když ho před dvěma měsíci vylili z práce a domy v okolí začínají na dvou mega, a to sou teda pěkný šlupky. Ale bydlet s rodiči? Ajajaj, vždyť to znáte. Za chvíli začne každému vadit dědovo chrápání, babiččino ponocování, synovy pivní výlety, snašiny kamarádky, nedej bože brekot miminka. Takový průměrný den načne Fanda ve frontě na záchod a na čistění zubů. Pak dá kafčo, někdy se zpožděním, když na něj v prvním varu nevyjde voda. Sem tam na něj táta pomrkává. Jelikož je Fanda trpělivý a klidně si počká, ke snídani spíš sbírá drobky, k obědu na něj zbydou brambory, maximálně ještě tak omaštěné. Ale zpět. Po snídani Fanda radši vypadne do města. Rád se toulá po centru a nerad pročítá vývěsky realitních kanceláří. Po obědě mrkne na ty blbiny, co dávaj v bedně a navečer vypadne na pivo. V noci Mařku řádně pomiluje. A ráno u kafča zas bude táta uznale pomrkávat.