Cesta s kolegyní na pracovní schůzku příjemně utíká. Ani ji v podstatě nevnímáme, probíráme pracovní věci a se smíchem komentujeme události. Není tedy divu, že ukazatel na Brno přehlédneme. Kdybychom odbočily včas, vyhneme se i koloně na jižním obchvatu Prahy. Začínáme řešit odbočky, ale jak jsme zjistily, na to už bylo trochu pozdě. Ukazatele nám dávaly jedinou možnost, zařadit se do jízdního pruhu na Plzeň a na Karlovy Vary. Dost divný výběr, když jsme se potřebovaly dostat na dálnici na Brno. S klidem říkám kolegyni, že ani jedno není to pravé. Ta, ne již s klidnou hlavou, na mě křičí, že si mám prostě jednu variantu vybrat. Volím tedy Plzeň. Kupodivu jsme se různými oklikami včetně zajížďky k nákupnímu centru, dostaly zpět na výpadovku na Brno. Ke štěstí lidí, kteří jedou na šampionát, je značení v Libereckém kraji na každém rohu. Takže pokud se přehlédnou, nebude až tak zle.