Snad není týdne, abychom se nedočetli, že pes, jinak prý nejlepší přítel člověka, napadl a zranil člověka. Někdy to končí i smrtí. Nedávno například v jedné horno-rakouské obci napadl americký stafordšírský teriér ženu při běhání a pokousal ji tak závažně, že svým poraněním na místě v obrovských bolestech podlehla.

Petr Kolman
je právní publicista

Nezapomínejme, že každá taková tragédie nezasáhne pouze usmrcenou osobu, ale i řadu jejích příbuzných a přátel. Desítky případů napadení jsou hlášeny každoročně i od nás. Stačí si zadat dotaz do internetového vyhledávače. Najdeme i fotky, velmi nepěkné, včetně hodně pokousaných dětí. 

Petr Kolman
Povinně pojištěné elektrokoloběžky

Člověk nemusí být zrovna právníkem, aby ho napadlo, zda je zde nutná přísnější regulace. Asi nikdo si nepřeje, aby byl brutálně pokousán cizím psem nebo aby byly vážně zraněny jeho děti či vnoučata. 

Přísnější postihy

Myslím, že v prvé řadě by se měly důsledněji dodržovat stávající zákony. Policie, soudy a další orgány by prostě měly důsledněji aplikovat právo. Pes bez košíku a bez vodítka - přísný a včasný trest. Samozřejmě v zónách, kde městské vyhlášky umožňují pohyb psů „na volno“, by žádné pokuty nepadaly. Pokousaný člověk - náhrada veškeré škody a vysoké bolestné! Jednoduše, ať si psa výlučně pořizuje ten, kdo se mu řádně věnuje a dodržuje zákony a vyhlášky. 

V Česku žije několik milionů lidí samo. Představte si, že takového „singla“ pokouše bojový či jiný nezvládnutý pes bez košíku natolik, že se člověk stane nesoběstačným. Hrůzná představa. Přestane snad pak pejskař chodit do svého zaměstnání a bude se o nebohou oběť svého čtyřnohého mazlíčka starat? Bude ho krmit, oblékat, pomáhat mu s toaletou, uklízet byt, obstarávat mu nákupy a vykonávat mnoho dalších činností, se kterými je spojen život? 

Čtenář možná namítne, že oběť vysoudí náhradu škody a bolestné. Jistě, po pár měsících či spíše letech soudních jednání možná, záleží mimo jiné také na tom, jak dlouho pachatel sám oddaluje pravomocný rozsudek různými obstrukcemi. Nicméně i když se poškozený náhrady za újmu domůže; v dnešní době je placení celodenní pečovatelské služby extrémně nákladné a někdy není k dispozici reálně vůbec žádná. 

Zákonné ručení k ochraně obětí

A potom je tu i možnost, že vás pokouše pes bezdomovce či jiného asociála a nedostanete vůbec nic. A máte nadobro zkažený život až do smrti. Možná se na vás maximálně složí empatičtější spoluobčané v nějaké humanitární sbírce.

Petr Kolman
Dle platného práva...

Nechci končit úplně negativně, proto mám konstruktivní návrh. Nestálo by za legislativní úvahu zavedení „povinného ručení za psa“? Prostě vytvoření fondu, ze kterého by se solidárně odškodňovaly oběti nedbalých či nekompetentních majitelů psů.

Zdroj: DeníkSlušní pejskaři, kteří vodí své psy s náhubky a vodítky, namítnou: proč máme platit za darebáky, kteří se o své psy nestarají a nehlídají si je? Správná a logická námitka. Hrozbou zavedení takového povinného fondu by byl alespoň vytvořen tlak ze strany slušných pejskařů na ty nezdárné, aby se začali chovat ohleduplně a zodpovědně k okolí. Pak by povinný fond nakonec nebyl potřeba.

Prostě pomyslná „pejskařská samospráva“ by musela rázně zatlačit na černé ovce ve svých řadách, a ne je dokonce omlouvat. Jinak by zmíněné povinné ručení muselo být opravdu zavedeno.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.