O bezdomovcích toho byly od převratu napsány již celé stohy papíru a nacpány terabity internetových stránek. Přesto se situace rok od roku zhoršuje. V dnešní společnosti vnímám dva hlavní názory na lidi bez střechy nad hlavou. Ten první je rozšířenější a vyznačuje se slovy jako: za to si můžou sami, kašlat na ně, smrdí, otravujou, žebrají. Ten druhý je slabší, ale stojí za ním silní lidé, i když si nedělám iluze, že terénní pracovníci a lidé z neziskovek jsou všichni bez vyjímky lidumilové. Pomáhat se zmírněním situace, s návratem mezi „normální“ populaci. To přece dává smysl, i když mne za podobný názor jsou mnozí schopni pranýřovat. Jako za mnohé kladné.