Matka je s dítětem ve zverimexu. Stojí právě u klecí s ptáky. Ti jsou pěkní, pomyslí si. Obzvláště Alexandři malí je zaujali. Mohou měřit tak patnáct centimetrů a jsou opravdu rozkošní. V kleci jsou tři a každý v jiném pastelovém tónu. Jeden modrý, druhý žlutý a třetí zelený. Žena si prohlíží další klece. Kakariky, Papoušek zpěvavý, Andulka vlnkovaná, Agapornis, Zebřička, Kanár… Nabídka slušná. Najednou se jí vybaví film, kde děti zachraňovaly ptáky z džungle, které obchodníci chytali, aby je mohli prodat. Jak ti papoušci ve filmu trpěli, když je lidé násilím vytrhli z jejich přirozeného prostředí a zavřeli do klecí.

„Mami, podívej ty krásný rybičky," ukazuje syn na akvárium. „Jak se jmenovala ta pohádka s tou oranžovou rybičkou?" ptá se matka dítěte. „Hledá se Nemo," odpovídá klouček. A žena vidí nešťastné ryby, které potápěči vylovili z moře a uvěznili pro potěchu lidských očí do akvária. Smutně si pomyslí: Chudinky.

No není to týrání?