Měl potřebu vyměnit kulturistiku za jinou aktivitu. Začal běhat různé závody, včetně extrémních. A protože za nimi musel jezdit po celé republice, vzal si do hlavy, že podobnou akci připrav a nabídne přímo na Bedřichově. „Bylo náročné získat všechna potřebná povolení, zvláště, když jsem se rozhodl zorganizovat Bastarda v srdci Jizerských hor,“ uvedl hlavní pořadatel.
Musel zajistit nejen povolení a potřebná razítka, ale také zázemí pro závodníky. „Po doběhnutí do cíle museli mít prostor, kde se ohřát, usušit v případě nepříznivého počasí a samozřejmě taky občerstvit. To k takové akci automaticky patří,“ dodal Ruda Pinkas.
Bedřichovský bastard je jeho dítě. „Je to moje miminko, vedle kompletní organizace jsem také autorem trati. Dlouhá byla sedm kilometrů a na závodníky na ní čekalo patnáct náročných překážek. U nich byli dobrovolníci a těm, kteří je nezdolali, udělali zářez na tvář,“ popsal průběh extrémního závodu hlavní organizátor a vysvětlil, že zářez byl pouze tužkou nikoliv „na krev“.
„V cíli jsem mu pak zářezy spočítal a on musel absolvovat podle jejich počtu ještě trestná kolečka,“ řekl k průběhu zdolávání trati Rudolf Pinkas. Podle něho si účastníci na trati pořádně mákli. „Nejtěžší byl tunel pod parkovištěm, kde nebylo vidět na krok a museli se držet nataženého lana,“ popsal jednu z překážek.
S účastí v prvním ročníku závodu byl spokojený. Nadšený autor extrémního běhu také sám připravoval reklamu a propagaci akce. „Ale protože nejsem vyznavač a milovník sociálních sítí, trvalo to všechno trochu dýl, než se tato akce dostala do podvědomí lidí. Hodně mi pomohli kamarádi a známí, nejen ve fitku,“ popsal skromnou mediální kampaň její zakladatel.
S premiérou byl spokojený a už má další plány. „Začali jsme čtyř fázovou sérii Bastardů. Bude se konat v každém ročním období a každý bude něčím výjimečný. Na devátého června už připravuji další, tentokrát to bude vodní.“