„Začal jsem docela pozdě, v šestadvaceti. I když před tím jsem už aktivně sportoval, hrál jsem profesionálně fotbal. Pak jsem se chvíli od sportu odmlčel. Přivedl mě k tomu spoluzakladatel Iron Fighters Pavel Srna. Spolu jsme nejprve dvakrát v týdnu chodili trénovat do garáže. A mne to začalo bavit," popsal své začátky Martin Valenta, který se také dnes večer představí v premiéře galavečera Iron Fight Night.

Nezůstalo ale jen u tréninků v garáži. Chtěl trénovat častěji. Začal se připravovat čtyřikrát týdně a myslet na to, že by chtěl také zápasit. „Vzhlédl jsem se v několikanásobném mistrovi světa a Evropy Jirkovi Havránkovi. Vzal mě párkrát na trénink, začalo mě to s ním bavit a vzal jsem si z něho příklad," pokračoval Martin Valenta.

NENÍ TO O RVAČKÁCH

Jak zdůraznil, bojové sporty ale nebere jako možnost se porvat. Bere je jako příležitost se odreagovat, odpočinout si od každodenních stresů, potkat se se zajímavými lidmi a zasportovat si.

Jiří Havránek mu svým přístupem k životu a sportu udal směr, jakým se rozhodl se také vydat. Začal navštěvovat jablonecký klub Iron Fighters a připravovat se pod vedením Jiřího Havránka nebo trenéra reprezentace Aloise Škeříka. A začalo mu vrtat v hlavě, že by zkusil první zápas. „Ještě na to nemáš, seš vokurka, ještě počkej," slyšel první reakci trenéra, který ho nechal další půl rok čekat.

A MARTIN VYHRÁVAL

První zápas si zkusil v loňském roce. A vyhrál. Premiéru měl v Liberci. Další v Hradci Králové vyhrál také a stejně dopadl i následující v Praze. „Z šesti zápasů jsem měl šest výher, z toho čtyři před limitem. Takže jsem ještě neprohrál," vyjmenoval svoje úspěchy jablonecký Martin Valenta. Nedělá nic napůl, dře, maká, dodržuje životosprávu a ví, že kick box a bojové sporty vůbec bolí. „Baví mě to. Ale zranění se mi nevyhýbají. Je to hodně natvrdo a vím, že mi už není sedmnáct. Přes zlomené prsty na noze nebo natržený sval mám, dá se říct, pořád něco. Ale vždycky se musím dát do kupy a jdu dál. Jsou to rány do těla, trpí klouby. Ale to k tomuto sportu prostě patří," připomenul borec Valenta.

STRACH NEMÁ

Má ze soupeře respekt, ale ne strach. V amatérském zápase může mít helmu a chrániče na zuby a holeně, suzpenzor. V profi zápase má jen tejpy na rukách, suzpenzor, rukavice a chránič na zuby. „Vím, že je v ringu rozhodčí, který v nejhorším případě zasáhne. Snad to dnes nebude třeba.