„Byl to můj první zápas. Se zraněním se musí v tomto sportu počítat. Ale kdo se mu věnuje, tak už ví, kdy je potřeba přestat," tak okomentoval svůj první duel v boxu Ladislav Kopal z Jablonce. Zúčastnil se víkendové akce Slované na Slunkách, která ve večerních hodinách vyvrcholila v ringu exhibicí amatérů i profesionálů.
Věnuje se, jak prozradil, MMA, tedy smíšenému bojovému umění.
Pral jste se jako profesionál nebo amatér?
Jako amatér. Tato sobotní akce byla taková zvláštní událost spojená s myšlenkou slovanství. Věřím, že hodně návštěvníků bylo příjemně překvapených, co chtěl touto akcí organizátor Pavel Ševčík říct. Byl to pěkný galavečer, nastupovali jsme na písničky jako profesionálové. Byla to ale přehlídka hlavně nadšenců pro bojová umění, amatérů, ale prali se i profesionálové.
Připravoval jste se na tuto akci nějak mimořádně?
Připravoval jsem se poslední tři měsíce pečlivě. Co jsem mohl, to jsem pro tento zápas udělal. Věnoval jsem přípravě hodně času.
Kdo byl vaším soupeřem?
Byl z České Lípy. Už jsme spolu i kdysi jednou trénovali. Od vidění jsem si ho dobře pamatoval. Byla to pro mne velká výzva. Už když jsme se poprvé potkali, tak byl dost napřed než já. Trénuje v Liberci.
Jako amatér se tomu věnujete zadarmo, neláká vás profesionální dráha?
No, když se profesionálovi zadaří a prorazí, tak se tím dá i dobře uživit. U nás těch profesionálů ale moc není. Já jsem si to chtěl jen zkusit. Splnil se mi klukovský sen nastoupit za podpory domácího publika. Jinak ale zůstanu u své práce. Máme v Jablonci firmu a budu ji dál budovat. Tohle byl jen takový hec.
A ve volném čase se bojovým sportům věnujete?
Ano, dost pravidelně. Nikdy to ale nemělo žádný pevný směr. Chodil jsem si zpočátku zatrénovat asi tak, jako když si někteří chlapi zajdou na pivo.
Z úrazu jste strach neměl?
Vzhledem k tomu, že jsem nastoupil v nejvyšší váze, kde je riziko už velké, musel jsem počítat s tím, že to k tomu patří. Zápas ale pískal jeden z nejlepších trenérů, který věděl dobře, kdy a jak je potřeba zasáhnout. Ale také je nutno říct, že vždycky jsou oba soupeři zvyklí rány přijímat.
O život tedy v ringu nejde?
Určitě ne, i když to na první pohled tak vypadá. Ale o život může jít svým způsobem v každém sportu.
Dovedl byste něco z tohoto sportu použít i v životě?
Ano, ale jen, když by šlo třeba o napadení. Kdo tento sport dělá, je, podle mne, většinou spíše nekonfliktní.