„Máme za s sebou odborný seminář s brazilským mistrem. Konal se v Turnově, kde má capoeira také mnoho příznivců. Zúčastnili se ho capoeiristé z okolních měst a dorazili také až z moravských oddílů. Na konci června nás čeká v Mladé Boleslavi páskování capoeiristů ze středních Čech. A zároveň to bude oslava dvacátých narozenin capoeiry v Mladé Boleslavi. Jako lektora máme pozvaného i hosta z Belgie,“ uvedl Miroslav Riedel.
Po třech letech, kdy činnost oddílu zastavil covid, se Miroslav Riedel znovu pustil do spoluorganizace velkého soustředění. Jedná se o soustředění pro zájemce z celého Česka.
„Konat se bude v Doksech, ve velkém sportovním areálu a kapacita je sto dětí. Věnovat se jim budou tři odborně nejvyšší, nejkvalifikovanější trenéři v republice. Účastníci budou trénovat dvoufázově,“ informoval Miroslav Riedel. Někdo si bude kondičku vylepšovat v Doksech a někdo se vypraví až do kolébky capoeiry, do Brazílie.
„Skupina českých capoeiristů tam jede sbírat zkušenosti. Z Jablonce to jsou Petr Šteflíček a Emma Pleslová. Zúčastní se například jedné velké akce capoeiry v Sao Paulu a další v Riu. Určitě tam načerpají spousty energie. Stráví tam čtrnáct dnů a je to díky přátelství s tamními kamarády, kteří se také věnují capoeiře a o české kamarády se tam postarají,“ řekl trenér Riedel.
Léto je na dosah ruky, ale pro capoeiristy to žádné lenošení neznamená. Už v červenci mají připravený kalendář tréninků a závodů do konce roku.
Miroslav Riedel známý u svých kamarádů v oddíle jako Contramestre Big Baby, uváděl tento sport v život před 24 lety, nejrpve v Novém Jičíně, odkud pochází, pak v Opavě, podílel se i na založení olomouckého klubu a pak se usadil v Jablonci. Tady si splnil svůj sen, mít vlastní tělocvičnu. Ale jednoduchá cesta k ní určitě nevedla.
„Teď už jsem spokojený. Na začátku jsem střídal pronájmy, trénoval jsem třeba v Městské hale, v tanečním studiu paní Malé. Ale přál jsem si mít svůj, i když pronajatý, vyhovující prostor. A to se mi splnilo. Dnes mám cvičební prostory v Jablonci na adrese Podhorská 1225/34a, blízko autobusového nádraží. Mám svoji akademii, děti se v ní setkají také se symbolikou capoeiry a mají všechny podmínky k tomu, aby se mohly tomuto sportu naplno věnovat. Na nedostatek členů si nestěžuji, ale neodmítnu nikoho, kdo bude mít o capoeiru zájem a bude chtít si ji vyzkoušet. Co by se mohlo zlepšit je zájem v kategorii dospělých. Mládežníci se určitě pohybovat chtějí, nebojí se toho, nejsou líní, ale mezi dospělými už je to horší. Jednou přijdou, jednou ne, morálka, co se docházky týká, je u nich špatná. Chybí mi právě u nich větší nadšení pro pohyb,“ postěžoval si Big Baby.
Proč tato přezdívka? Co znamená?
V capoeiře každý po nějakém čase dostane capoeira jméno čili přezdívku, což je tradice, která kdysi měla za účel zakrýt své vlastní jméno při hledání capoeiristů policií v Brazílii, kde v jisté době byla capoeira zakázána. Přezdívka se pojí s nějakou historkou, jako tomu bylo u mě a nebo vystihuje nějakým způsobem ať vizáž nebo povahu daného capoeiristy.
Jabloneckou Akademii navštěvuje přes osmdesát mládežníků a tři desítky capoeiristů nad patnáct let. Dvě třetiny osazenstva tvoří chlapci a muži. Pro ženu je to těžké v dospěláckém věku, přece jen má hodně povinností a nemůže se tak věnovat tréninku a přípravě.
Miroslav Riedel má své Akademii všechno pod kontrolou, pravou rukou mu je pomocný trenér Petr Šteflíček a úspěšná capoeiristka Ema Pleslová.
Má čas si sám pro sebe zacvičit, zatrénovat, věnovat se sportu, který ho baví? „Provádím na sobě, jak se říká, lehkou údržbu. Na sto procent trénovat ze zdravotních důvodů nemůžu, ale čas si na sebe určitě udělám. Udržuji se v takové formě, abych byl mladým příkladem a udržel si fyzičku, která odpovídá mému stupni v capoeiře a byl na úrovni evropské i světové konkurence,“ řekl trenér
Jako trenér se věnuje všem věkovým kategoriím. S jakou se mu pracuje nejlépe a naopak? „Pro mne jsou nejlepší kategorií děti ve věku 12 let a výš a pak dospělí. Ti už dělají takovou capoeiru, jaká má být. Děti v pěti letech něco z capoeiry naučit je náročné, někteří ještě nevědí, která je pravá a levá strana, co znamená pohyb ven, dovnitř a další pokyny. O dva roky starší ročníky už na tom jsou lépe. Na ty malé se musím vždycky psychicky víc připravit,“ uvedl Riedel.
A jestli se po těch dvaceti čtyřech letech, kdy se s capoeirou potkal poprvé, na ní něco změnilo? „Stále se tento sport/bojové umění vyvíjí. Noví zájemci se snaží do ní vnášet něco nového. Sporty jsou dnes více bojovné, víc se zaměřují na výkonnost. Capoeira se v posledních dvaceti letech také zaměřila na její sportovní složku, na výkonnost, a to jak v Evropě, tak ve světě. Škoda jen, že se lidé více nezajímají o historii capoeiry, která se pomalu vytrácí. A přitom je velmi zajímavá a důležitá,“ upozornil Miroslav Riedel.
V jeho šlépějích už pomalu kráčí syn, ve škole žák první třídy. Mezi capoeiristy se mu líbí. „Má do toho chuť a to je dobře. Hodně trénuje i sám, je vidět, že ho capoeira baví. Dělá mi to radost. Už dovede prvky, které já fyzicky už třeba nezvládnu. V posledních dvou závodech vybojoval jednu zlatou a jednu stříbrnou medaili a ty ho velmi potěšily. Jezdí jednou týdně také trénovat ke kolegovi trenérovi do Liberce, aby ho učil jinak a syn aby jen nekopíroval tatínka,“ vysvětlil trenér a otec v jedné osobě.
V jaké zemi je capoeira a capoeiristé na nejvyšší úrovni? „Capoeira je rozšířená po celém světě. A v každé zemi jsou dobří závodníci. Kolébka capoeiry je v Brazílii, takže tam jsou samozřejmě ty největší špičky, největší mistři. Ve střední Evropě patří naše federace Vem Camará Capoeira mezi ty největší a další pak federace Camangula Capoeira v Polsku. V čele každé federace je jeden brazilský mistr a ten pak zastřešuje činnost dalších capoeiristů z celé Evropy,“ myslí si Riedel.
Co byste vzkázal těm, kteří by si rádi capoeiru vyzkoušeli, ale zatím k tomu nemají odvahu?
Já se držím hesla: nezkusíš, nevíš, takže nejjednodušší cesta je se podívat na stránky: jablonec.vemcamara.cz kdy jsou tréninky a přijít capoeiru vyzkoušet. Nic složitého to není, jen najít odvahu a přijít na první trénink.
A čím si capoeira získala Vás?
To není lehká otázka! Na úplném začátku akrobacií a také svou odlišností od jiných bojových uměních. Dělal jsem jich v mládi více např. karate, aikido, řecko-římský zápas a další.
Dnes je to má životní cesta, práce i činnost, která mě jak fyzicky, tak i duševně naplňuje. Také mým příkladem mohu pomoct některým lidem změnit své špatné návyky a zlepšit přístup ke sportu i k životu obecně.
