Kryštof Bažant je také v TOP pět ve Světovém poháru juniorů, čtvrtý v pořadí. Dobře ví, že na určité pozici musí obětovat cyklistice všechno. Trénink je jedna věc, k tomu musí mít každý kvalitní závodník dispozice, ale patří k tomu také kvalitní týmové zázemí, životospráva, zdraví. Musí si odřeknout to, čeho si jeho vrstevníci užívají. A Kryštof ví, že, když se mu toto všechno podaří skloubit, dobře se před závodem vyspí a bude jezdit v pohodě, tak je schopen z Mistrovství světa přivézt medaili. Samozřejmě jsou situace, které nikdo neovlivní, nemoc, defekt a další. Ale když se i tyto problémy Kryštofovi vyhnou, může to cinknout. Ale také ví, že už týden před startem důležitého závodu je třeba dodržovat mimořádný režim. A že se mu to vyplatí.

Pro cyklistiku jste se rozhodl jednoznačně? Byl vaším vzorem někdo z rodiny?
Můj otec se v Jablonci věnoval atletice v TJ LIAZ, běhal čtyři sta metrů. Když skončil, začal v týmu Michala Bendy trénovat a jezdit na kole. A tím jsem se k cyklistice dostal já. Nejprve jsem kolo kombinoval s běžkami. Už v osmi letech jsem ho ale posunul na první místo. Běžky byly ovšem stále velkou součástí mojí zimní přípravy.

Studujete a sportujete, jak to jde dohromady?
Studuji na víceletém Gymnáziu doktora Randy v Jablonci. A musím poděkovat, protože mi pan ředitel vychází vstříc. Moc ve škole nejsem, ale všechno se snažím dohnat. Hlídám si známky a testy, aby nebyl žádný problém. Až do Mistrovství světa nebudu chodit do školy. Budu trénovat v zahraničí. Ale všechno si pak hned dám do pořádku.

Studujejete gymnázium, takže pomýšlíte na vysokou školu?
Určitě ano, ta mě asi nemine. Na jakou mě osud ale zavane, to zatím nevím. Budu se rozhodovat až tak ve třetím ročníku.

Jak hodnotíte váš uplynulý cyklistický rok?
Na začátku roku jsem přestoupil do lučanského týmu CYKLOSTAR Pirelli. To byl pro mne důležitý zlom v mé cyklistické kariéře. Následně jsem si v sezóně horských kol  vyjel v kadetech čtvrté místo a vyhrál jsem Olympiádu mládeže v Mariboru. A týden na to jsem titul mistra Evropy na horských kolech obhájil. Pak následoval přestup do juniorské kategorie, která už patří do světové kategorie.

Jak se vám jezdilo o kategorii výš, byla konkurence silnější?
Zpočátku mi to tolik nešlo. Ale s velkou pomocí trenéra Pepy Jelínka, celého týmu a rodiny jsem se zlepšoval. A podařilo se mi zajet nejlepší výsledek mojí dosavadní cyklistické kariéry, druhé místo na Světovém poháru v Belgii.

Jel jste v klidu?
Do závodu v zahraničí vstupuji s trochu jinak nastavenou hlavou, než do domácích závodů. Doma, když skončím mimo bednu, tak je to pro mne zklamání. Venku je konkurence úplně jiná. Trať v Belgii byla hodně těžká, blátivá, snad nejvíc kopcovitá, co se na světovém poháru jezdí. Celých čtyřicet minut byla jízda brutální.

Nemáte někdy chuť v takových podmínkách slézt z kola a odstoupit?
To určitě ne. Naopak, tak vysokého adrenalinu dosáhnu jen při takových závodech, jindy ne. Hlava přepne do závodního modu a člověk, pokud nemá extrémně promrzlé prsty na rukách, tak zimu, bláto a nic okolo nevnímá.

Máte ještě čas na něco jiného než na kolo?
Nic jiného mě zatím neláká. Když mám volno, tak raději, hlavně teď v zimě, ležím v posteli a odpočívám. Ale, když už mám nějaké volno, tak doháním školu.

Musíte dodržovat životosprávu? Co rád jíte?
Životosprávu dodržuji. Ale rád si taky někdy dám třeba rýži a maso, občas i něco v „mekáči“ nebo biftek.

Jaké jsou vaše plány do další sezóny?
Čeká mě Světový pohár v Nizozemsku a potom Mistrovství světa v Táboře. Po něm bych měl mít čtrnáct dnů volna. Pak se budu už připravovat na horská kola, začnu závodit v Itálii, v juniorské sérii. Přede mnou jsou tři vrcholy této sezóny, Světový pohár v Novém Městě na Moravě, Mistrovství Evropy v Rumunsku a Mistrovství světa v Andoře.

Plánujete stát se profi závodníkem?
Ano. Kdyby jednou přišla nabídka z prestižního týmu TOP pět, tak bych určitě neváhal. Ale jiná cesta, než přes dobré výsledky, do takového týmu nevede. A taky vím, že profesionální kariéra může trvat tak do pětatřiceti let, pak už tělo není schopné unést tak náročnou fyzickou zátěž.