Legendární dálková soutěž od té doby několikrát měnila trasu a po jižní Americe se letos poprvé koná v Saudské Arábii. A mezi českými reprezentanty na startu nechyběl ani borec z Josefova Dolu Milan Engel. Devětadvacetiletý motocyklový závodník se na startu populární soutěže objevil poprvé v roce 2015. Úspěšný jezdec endur, mistr ČR v cross country, tehdy obsadil 30. místo a mezi nováčky skončil čtvrtý. A u dálkových soutěží již zůstal. V roce 2019 pak Dakar dokončil na fantastickém 15. místě.

Do letošního ročníku tak nastupoval s cílem tento výsledek ještě posunout. Jezdec MRG týmu na stroji KTM od první etapy patřil ve výsledcích do první dvacítky.

Ve čtvrté etapě se stal hrdinou letošního ročníku, mužem, jehož záběry z trati nechyběly asi na žádné světové televizní stanici. Do servisní zóny čtvrté etapy dorazil totiž bez pneumatiky na zadním kole! K tomu Milan řekl: „Stala se mi taková věc, která se mi v životě nestala, prasknul mi „ňůvs“ v zadním kole, takže jsem v podstatě rozebral gumu a prasknul mi kord, takže jsem posledních šedesát kilometrů dojel po ráfku.“ Tato anabáze znamenala ve výsledku hodinu a půl ztráty a propad v celkovém pořadí. „Ty naděje, který jsem měl, dostat se celkové do té patnáctky jako minulý rok, asi pro mě končej. Ale pořád jsem v závodě, nechci nic vzdávat. Je teprve čtvrtá etapa a stát se může cokoliv.“

A že opravdu nic nevzdává, to dokázal Milan hned v následující etapě. Do ní vyrážel až v sedmé desítce startujících, nicméně na trati předjel řadu soupeřů, což vzhledem k obtížnosti trati a množství prachu za jezdci nebylo vůbec snadné. V cíli etapy dorazil jako třicátý.

„Dneska to byl velkej mazec po včerejší etapě jsem startoval ze 73. místa a podařilo se mi dojet do cíle na 30. místě. Byl to pro mě velký boj se dostat zase dopředu a velký stres v prachu. Nic jsem neviděl, ale přesouváme se do dunového pole a dlouhých písčitých pláni… takže se dalo ke konci i dobře předjíždět… Nyní jsem unavenej z dnešního úsilí a chystám se na zítřek, kde mě čeká těžká a dlouhá etapa.“

A stejně pokračoval i v šesté etapě. Ta měla 477 měřených kilometrů těžkého terénu a josefodolský jezdec v ní přijel na třicátém místě.

Jde se makat dál! 

Po této etapě následoval den volna, který všichni rádi využili nejen regeneraci sil, ale hlavně k údržbě techniky. Milan rekapituloval: „Už jsem v půlce Dakaru Ne všechno, co mě potkalo v té půlce, tak to není ještě zas tak zlé. V celkovém pořadí jsem šestadvacátý. Myslím si, že ta druhá půlka bude o dost těžší a ještě před sebou máme velkou dávku kilometrů. Můj team Moto Racing Group je super a funguje bez problému a můj mechanik Pavel Bartůněk maká o sto šest. Mají u mě velké poděkování. Ale jde se makat dál.“

V neděli odstartoval Dakar do druhé poloviny. K tomu Milan uvedl: „ Jsem zvědavý, jak ta druhá polovina bude vypadat, snad pro mě bude lepší než tato. Snad jsem si již všechnu smůlu vyčerpal. Závod je teprve v půlce, a tak je ještě čas něco řešit.“ Do druhé poloviny soutěže vyrazil Milan Engel z celkově 27. místa. Jeho ztráta na jezdce před ním je minimální, a tak se dá, vzhledem k jezdeckým kvalitám Milana, očekávat posun v pořadí závodníků směrem vzhůru.

První etapa druhé poloviny nejtěžšího závodu na světě ale vesele nezačala. Milan ji popsal krátce: „Dneska byla velice rychlá etapa. Dneska rallye svět přišel o jednoho špičkového jezdce. Dneska na briefingu byla minuta ticha na počest Paulo Gonçalves, který tragicky zahynul. A dozvěděli jsme se o zrušení osmé etapy pro motorkáře.“

Jsem celej zdravej

Milan byl z tragédie otřesený, ale dobře věděl, že takovým myšlenkám se musí umět ubránit. „Velice mě mrzí to, co se stalo R.I.P. Paulo Gonçalvesovi. Jsem rád, že mám sedmou etapu za sebou. Byla dlouhá 547 kilometrů a ještě pak 60 do bivaku. Nebylo to tak náročné na ruce, které mě bolí, takže jsem si trochu odpočinul. Ztrátu na prvního jsem měl třicet minut. Dojela mě tři auta. Musel jsem zpomalit. Dojel jsem ale celej zdravej a cejtím se dobře.“ Co ale Milanovi nedělní etapu zkazilo, byla nehoda, kterou míjel. „Viděl jsem strašně špatný pád. Byl to velmi ošklivý pohled. Gonçalves tam ležel a u něho byly dva vrtulníky. Dneska to bylo velmi rychlé a proto taky velmi nebezpečné, protože se lítalo na plný plyn. Pohled to vůbec nebyl hezký. Musel jsem pak zvolnit, protože mi to šrotovalo hlavou, až mi z toho bylo blbě a moc mi ho bylo líto,“ popsal své pocity Milan.

Po psychicky náročné etapě Milan Engel, rodák z Josefova Dolu, do cíle dojel a je v pořádku. „Motorka mi drží. Dneska jsem nenamotal žádný drát, nic se mi nestalo. Jsem rád, až si teď v bivaku odpočinu,“ zakončil hodnocení sedmé etapy úspěšný a závodník z Jablonecka.

Jsme u toho denně 

Rodiče Milana Engela sledují Dakar denně. Tatínek je pro Milana rádcem, protože ho provázel od prvních krůčku, kdy se začal pohybovat v motoristickém sportu. Díky moderní technice mu může radit a rozebírat s ním taktiku jízdy po každé etapě. Maminka také průběh závodu sleduje. „Manžel live na stránkách, ale na to já nemám nervy. Spíše si pustím odpolední pořad v televizi. Když má nějaké problémy, jako třeba s tím kolem, tak si ale zprávy a výsledky pak pustím i několikrát denně. Hodně jsme v kontaktu přes whatsup. Na tohle je technika výborná. Byly doby, kdy jsme se neslyšeli třeba měsíc a sem tam přišla jen esemeska,“ popsala maminka Milana Engela, jak sledují synovo počínání v poušti.

Samozřejmě, že je zajímá také jeho zdravotní stav a dovedou si představit, jak pro něj může být bolestivé jet etapu s bolavýma rukama. „Je dobře, že trochu regeneruje a snad tam navštívil i lékaře, aby se poradil, co s tím. Manžel říkal, že by to mohl být i zánět a ten hodně bolí. Proto jsem měla ze sedmé etapy strach. Zřejmě ho ruce bolí po té jízdě na kole bez ráfku,“ přemýšlí mamka. Na to, co už má za sebou, včetně bloudění v dunách, se zatím Milan Engel cítí dobře a je odhodlaný jet dál na plné obrátky, prostě, co to dá.