Ale kdo vydržel, nelitoval. Po vyhlášení výsledků Nyč sport sprintu se diváci odebrali k pomníku 15 horolezců, aby se zúčastnili slavnostního zahájení J50. A minutou ticha vzpomenuli na tragicky zemřelé, kteří v roce 1970 zahynuli v Peru.
Pak se pozornost obrátila na závod historických lyžníků. Ti zakončili závodní maraton prvního dne. Jejich trať sice měřila jen několik stovek metrů, ale vzhledem k lyžařské výstroji a výzbroji, se kterou vyjeli do stopy, i to byl husarský kousek takovou trasu zvládnout.
Do cíle dorazili všichni v pořádku a všichni si libovali, jak se jim zase letos závod povedl. Někteří z nich totiž byli pravidelnými účastníky J50 a vedle retro závodu je čekaly ještě ty „velké“, ať už na deset, třicet nebo padesát metrů.
Jizerské padesátce fandí také Nadace Leontýnka. Ta podporuje zrakově postiženou mládež a každoročně zajišťuje účast dětí v závodě Mini Jizerská Pojišťovny VZP. A letos je podpořila také.
Vedle dospělých zrakově postižených, kteří vjedou do stopy J50, se tak mají možnost zúčastnit chlapci a děvčata, kteří uspěli na jiných svých sportovních akcích. A účast na J50 je pro ně odměnou. „Naše děti běžkovat umí. Běžeckému lyžování se věnujeme a výcvik děláme jen na běžkách. A ty z žáků, kteří uspějí v dalších školních závodech, mají potom tu čest reprezentovat naši školu a Plzeňsko na Jizerské padesátce v závodě pro děti. Zažít tady tu atmosféru a být v tomto příjemném prostředí je velice krásné a pro děti velká odměna,“ řekla jedna z účastnic závodů historických lyžníků, která pak prozradila, že je na Bedřichově jako pedagogický dozor dětí se zrakovým postižením, které dorazily z Plzně.
Skvělá atmosféra
A potvrdila, že i když tyto děti končí v závěru startovního pole, tak si atmosféru užívají hlavně při dojezdu do cíle a radují se z medaile, kterou obdrží. „Vyloženě se sem těšíme, už jsme na Bedřichově posedmé,“ dodala paní učitelka v retro oblečení a přidala ještě informaci, že v historickém oděvu nevyjede do stopy jen na Bedřichově, ale také na šumavském Pancíři, kde se koná historický sjezd z Pancíře na Hrnčíř a ona v něm nesmí chybět.
Dáma v dlouhé sukni a kožíšku se nezalekla ani skoku na skokanském můstku, který pro historické lyžníky pořadatelé připravili. A na jejich adresu vzkázala: „Byl tam malý rozjezd, tak jsem měla obavy jak o lyže, tak o kolena.“
Odvážné účastnici závodu na historických lyžích fandily děti z plzeňské školy i její kolegyně. A ona sama slíbila, že za rok zase do Bedřichova zamíří, aby si mohla užít nejen svoje historické oblečení, ale hlavně atmosféru Jizerské padesátky a radost dětí, když dojedou do cíle svého závodu.