V Albrechticích hrál v mančaftu zvaném Pipkovci stopera, byl neomylným exekutorem trestných a pokutových kopů, a velkou oporou týmu tehdy nejstaršího Pipka. Ale na vesnici tenkrát to nemohl být jenom fotbal, a tak Franta musel také funkcionařit. I na tomto poli uspěl a není divu, že mu bylo nabídnuto křeslo vedoucího tajemníka OV ČSTV jako nástupce další tělovýchovné legendy, Vládi Plívy.
Dlouhá léta se o jablonecký sport staral, za jeho éry došlo i první velké obnově sportovních a tělovýchovných zařízení v okrese, za jeho éry byly položeny základy splnění snu všech okresních fotbalistů - a tím byl trávník. Třetím místem byla Střelnice, tam tradičně se svým otcem nechyběl na žádném zápase, ale neváhal vyrazit i na hřiště soupeřů. S úspěchy i neúspěchy mužstva ze Střelnice doslova žil, každé pondělí jsem měl telefonát a na druhém konci Franta: pokud se prohrálo, tak mě v mé kritice povzbuzoval, jindy mi sdělil, že jsem to přehnal. Je to rok, co jsem na této stránce vítal Frantu Popra mezi námi mladíky, sedmdesátníky….
A nyní přišla ta zdrcující zpráva: Franta Popr, „pan Tělovýchova“, nám dal navždy sbohem. Franto, chyběl jsi mi v době Tvé nemoci, chyběly mi diskuse s Tebou o fotbale a td vím, že už ten oběma nenáviděný fotbalový systém „na jednoho“ neprobereme. S velkou lítostí chci kondolovat Tvé rodině, budeš nám chybět všem !