JONÁŠ VÝBORA

Hráčům jabloneckého Blesku se povedl historický kousek, poprvé v historii klubu dokázali postoupit do extraligy, nejvyšší tuzemské soutěže.
Na úspěchu se velkou měrou podílel i mladý jablonecký nadhazovač Jiří Hikl.


Od soboty, kdy se vám s Bleskem podařilo postoupit do nejvyšší tuzemské soutěže, již uplynulo několik dní. Opadla už euforie nebo se z úspěchu pořád radujete?
Abych pravdu řekl, tak žádná euforie ze mě neopadla, stále myslím na druhý sobotní zápas, byl to úžasný moment a stále z toho mám stejnou radost. To vítězství bylo o to sladší, že jsme se dokázali zvednout po debaklu z prvního utkání, čímž jsme prokázali silnou mentalitu a chtíč vyhrát, za což jsem určitě moc rád.


Co podle vás bylo klíčem k úspěchu v nadstavbě o extraligu?
Myslím, že klíčem byl právě ten chtíč, který jsme měli. Do každého zápasu jsme šli bez respektu a chtěli jsme předvést skvělý baseball. Samozřejmě byly momenty, které se nám vyloženě nepovedly, na druhou stranu baseball je sport neúspěchu a dobrý hráč se pozná tak, že se z chyb dokáže poučit a posouvají ho dál.


Kdo byl nejtěžší soupeř a kdo vás potrápil nejméně?
Nejtěžším soupeřem byla v mých očích jednoznačně Olympia Blansko, která je vždy houževnatá a rve se o každý balón. Naopak nejméně jsme se trápili s Bučovicemi, které jsme dvakrát v nadstavbě porazili. Letos se s nimi utkáme znovu v semifinále play-off 1. ligy, tak doufám, že na výkon z nadstavby navážeme.


Když vynecháme poslední zápas proti Technice Brno, ve kterém jste si zajistili účast v extralize, který moment z nadstavby byl váš nejoblíbenější?
Před očima mám stále svůj výkon v Třebíči, kde to se mnou na začátku vůbec nevypadalo dobře, ale zvedl jsem se, nakonec hodil complete game a celkově si myslím, že to byl poměrně důležitý okamžik, za který jsem moc rád.


Extraliga je oproti 1. lize na jiné úrovni. Jaké kroky musí Blesk podstoupit, aby byl proti nejlepším týmům ČR konkurenceschopný?
Abychom týmům v extralize mohli konkurovat, tak bychom museli trénovat všichni, jako jeden tým. U nás je velký problém, že polovina lidí trénuje v Jablonci, druhá v Praze a prakticky se vídáme jen na zápasech. Už jsme se spoluhráči řešili i scénář, že bychom se jednou týdně scházeli na tréninky na domácím Ash Fieldu. V neposlední řadě bude třeba posílit nadhazovačskou baterii, která je dlouhodobě naší slabou stránkou a v Extralize bychom to pocítili mnohonásobně víc, než doposud.


Na svém kontě máte již deset vítězství. Co jste oproti loňsku, kdy se vám tolik nedařilo, změnil?
Začal jsem do zápasu chodit s klidnou hlavou a tím, že chci pokaždé vyhrát. Nastavil jsem si určitou rutinu, která mi začíná už i den před zápasem a zatím mi funguje, takže jsem spokojený.


Postupem do extraligy pro vás ještě sezóna nekončí a čeká vás boj o titul mistra 1. ligy, který vám loni těsně proklouzl mezi prsty v pátém rozhodujícím utkání proti Klasiku Frýdek-Místek. Jak vaše šance vidíte letos?
My se o to jdeme poprat. Myslím, že naposledy Blesk získal titul v roce 2011, takže je nejvyšší čas ho vrátit zpátky na Ash Field. Loni jsme o něj přišli opravdu velmi těsně a letos uděláme vše proto, aby se podobný scénář neopakoval.


Po skončení sezóny si určitě všichni dopřejete zaslouženou pauzu, ale ta nebude příliš dlouhá. Jak se na příští rok budete připravovat vy? Máte nějaké cíle, kterých chcete přes zimu dosáhnout?
Do letošní zimní přípravy budu chtít dát všechno, myslím, že co se týče mé fyzické stránky, je toho vážně hodně, na čem pracovat a co zlepšovat. Budu muset zesílit, takže určitě s týmem přes zimu zalezeme do posilovny a já osobně nemám v plánu vylézt do té doby, než naberu aspoň patnáct kilo. Okolo ledna přijde první házení, bullpeny, spoty, určitě bych rád zrychlil a celkově se zlepšil.

Video z posledního outu, které také klidně použijte v onlinuhttps://www.instagram.com/p/CFC70l3Ao9y/