Je dvojnásobným olympijským vítězem a třináctinásobným mistrem světa. A také mužem, který ve světovém běžeckém lyžování zanechal nesmazatelnou, i když výrazně kontroverzní stopu. Čtyřiatřicetiletý Petter Northug ukončil kariéru v prosinci 2018 z pozice jedné z největších osobností. Už se nechtěl dál trápit. Srazila ho série zranění a nemocí. I nadále ale vyznává svou lásku k lyžím. A fanoušci zase velkou zvědavost a neskonalý obdiv. 

„Diváci mají o Northuga stále velký zájem, sociální sítě Jizerské 50 zahltili dotazy, kde si bude možné slavného závodníka nechat podepsat. Tím, že se Nor zdrží v Jizerských horách minimálně tři dny, dává všem fanouškům velkou šanci se s ním potkat osobně,” potvrzují pořadatelé. Northug, to je pojem zrozený vlastně už před patnácti lety. Jako první junior v historii tehdy ovládl prestižní a obrovskou konkurencí naplněné norské národní mistrovství. Na jedné straně se kolem něj strhlo šílenství, sponzoři se jen hrnuli. Na straně druhé Northugovo bebřehé ego v témže okamžiku poranila křivda.

Přestože mladá hvězda drtila konkurenci, nedostala se do nominace na olympiádu do Turína. Přednost dostali starší, kteří se na hry dlouhé roky připravovali. V následujícím závodě jednoho z nich  - Toreho Hofstada - Northug zdecimoval a v cíli zuřil: “A já že nejedu na olympiádu?” křičel a vulgárně nadával.

Hořkost v něm zůstala a nebylo s ním nikdy lehké pořízení. Mezi soupeři si nadělal spoustu nepřátel, vystát ho nemohli hlavně Švédové, které často zesměšňoval. Jeho hlášky po projetí cílem někoho bavily, jiné zase urážely. Ironicky se ptal, jestli nešlo o dětský závod, halekal o tom, jak to bylo jednoduché. Ptal se soupeřů, kde tak dlouho byli, v cíli se s vědomím náskoku otáčel na bok nebo si přikládal prst ke rtům na znamení toho, že opět umlčel všechny soky.

Pro sponzory byl i kvůli své výbušné povaze a prostořekosti atraktivním zbožím. Red Bull z něj udělal nejlépe placeného norského sportovce historie, vyplácel mu minimálně milion norských korun za rok. Byl zvláštním fenoménem. Norové jakoby ho milovali bez ohledu na to, co provedl. Pomyslný vaz mu nezlomil ani kolosální průšvih z května 2014. Northug šlápl na plyn svého Audi natolik, že jel na silnici s omezením 40 kilometrů za hodinu více než dvojnásobnou rychlostí. Narazil do svodidel a z luxusního auta zbyla jen hromádka trosek. Rodák z Mosviku z místa utekl a na místě spolujezdce ponechal zraněného kamaráda. Když si pro něj policisté přišli, nadýchal přes 1,5 promile.

Vykrucoval se, zapíral, sváděl vinu na kamaráda, ale podlehl jednoznačnosti důkazů. Výsledkem bylo celkem šest obvinění, padesát dnů domácího vězení, trvalý zákaz řízení a pokuta 22 tisíc eur. Navíc přišel o řadu sponzorů. Northug se později kál, tvrdil, že se za incident bude stydět po zbytek života. Zajistil si odklad trestu, aby mohl startovat na světovém šampionátu ve Falunu. A právě tam zazářil asi nejvíce. Získal čtyři zlata a bylo mu jedno, jestli jde o sprint nebo maraton na 50 kilometrů. 

Po roce 2015 už ale žádnou velkou medaili nezískal. Když mu zdraví nedovolilo startovat na olympiádě v Pchjongčchangu a v úvodu následující sezony tělo odmítalo polykat tréninkové dávky, na které bylo léta zvyklé, král Northug se rozloučil. Se slzami v očích. Teď se vrací do Češka, kde v roce 2009 během libereckého MS získal tři zlaté medaile. „Je pro mě velkou motivací zazávodit si na specifické trati v Jizerských horách,” řekl norský šampion.

Aleš Vávra